Virginia Hall se narodila 6. dubna roku 1906 dobře situovaným rodičům v americkém Baltimoru. Ačkoliv byla zdánlivě předurčena ke klidnému životu na rodinné farmě, její osud byl nakonec vše, jen ne klidný. Poté, co přišla na lovu v Turecku o nohu, ztratila naději na vysněnou kariéru v diplomacii. Do mezinárodních vztahů ale nakonec stejně zasáhla. A to tak výrazně, že ji gestapo označilo za vůbec nejnebezpečnější spojeneckou špionku. Na její dopadení byl povolán Klaus Barbie známý jako lyonský řezník. Nicméně ani on neuspěl. „Udělal bych cokoliv, aby se mi ta kanadská ču*ka dostala do rukou,“ měl Barbie jednou vykřiknout v záchvatu zlosti. Virginia samozřejmě nebyla ani z Kanady.
Mimořádný talent v řadě oblastí života projevovala již od útlého mládí. Virginia byla skvělou studentkou, prezidentkou třídy, šéfredaktorkou školních novin a kapitánkou týmu pozemního hokeje. Vrstevníky byla zvolena nejzajímavější osobností celého ročníku. Pokračovala studiem na prestižních amerických univerzitách, odkud odjela za dalším vzděláním do Paříže a později do Vídně. Získala vysokoškolské tituly v ekonomice a mezinárodním právu. Naučila se plynně francouzsky, německy a také italsky.
Po studiích začala pracovat na americké ambasádě ve Varšavě. Odtud se v roce 1931 přesunula do Turecka, kde se při lovecké výpravě omylem střelila do nohy. Do rány se jí bohužel dostala sněť a muselo se přistoupit k amputaci. Americkým diplomatem se tehdy ještě nemohl stát nikdo s jakýmkoliv handicapem. A vysněná kariéra se tak Virginii rázem rozplynula před očima. Na ambasádě dala nakonec výpověď a šla hledat štěstí jinam. Vybavena protézou se v předvečer nacistické invaze vrátila do Paříže. Ve snaze pomoci s obranou Francie začala pracovat jako řidička ambulance. Brzy však musela uprchnout před Němci do Londýna.
Zde vstupuje jako dobrovolnice do SOE, zvláštní sekce britské zpravodajské služby MI6, založené na popud Winstona Churchilla. Dostává se jí výcviku v oblasti odboje a je vyslána zpět do Francie, kde má pomoci s vyzbrojením Francouzů a sběrem informací o aktivitách nacistů. Akce HECKLER, jíž byla Virginia součástí, skončila velkým úspěchem. Agenti pomohli s návratem několika sestřelených letců, předali množství důležitých zpráv Londýnu a vytvořili podmínky pro příchod dalších špionů. V této době už nacisté hledají "kulhající dámu" a povolávají muže jménem Klaus Barbie. Lyonský řezník se vyžíval v mučení a byl zodpovědný za tisíce mrtvých. Dopadl sice mnoho agentů z akce HECKLER, Virginii ale nikoliv.
Ta se poté, co nacisté obsadili v listopadu roku 1942 zbytek Francie, vydává přes hory do Španělska. Protézu táhne za sebou a skrze sníh se prodírá jen na jedné noze. Během nebezpečné cesty se jí podaří vyslat zprávu nadřízeným, v níž žertem říká, že jí Cuthbert dělá trochu potíže. Londýn odpovídá, že pokud ji Cuthbert činí potíže, Cuthbert má být odstraněn. Cuthbert byla Virginiina přezdívka pro její protézu.
Navzdory potížím Virginia Pyreneje překonala. Záhy je ale zatčena španělskou policií za nelegální přechod hranice. Američané nakonec po šesti týdnech dokázali zajistit její propuštění a špionka přechází z britských služeb do těch amerických. Přidala se k OSS, organizaci, z níž se vyvinula dnešní CIA. V roce 1944 je znovu poslána do Francie. Předstírá, že se živí obyčejnou nádenickou prací na farmách. Její vlasy jsou tentokrát šedé, zubní výplně předělané podle francouzských zvyklostí a kulhání jakž takž skryto.
Jejím úkolem bylo posílat zprávy skrze rádio o pohybech německých jednotek a organizovat zásobování protinacistického odboje. Poslední hlášení ze září roku 1944 ale napovídá, že realita byla úplně jiná. Ve zprávě Virginia popisuje, že její tým zničil 4 mosty, přerušil koleje na páteřní železnici na několika místech, a tudíž vykolejil mnoho nákladních vlaků. Rovněž byl zodpovědný za 150 mrtvých Němců a dalších 500 Němců zajal. Krátce po poslední zprávě se do oblasti dostaly spojenecké jednotky a válečná kariéra Virginie Hall skončila.
Po německé kapitulaci obdržela medaile a řády od britské, francouzské i americké vlády. Prezident Truman chtěl Virginii předat Kříž za vynikající službu před zraky veřejnosti. Špionka ale odmítla s tím, že by to prozradilo příliš o její identitě všem jejím možným nepřátelům.
Virginia Hall pokračovala v práci pro OSS a později CIA až do svých 60 let. V roce 1966 odešla do důchodu a zbytek života strávila v Marylandu. Umírá v roce 1982 ve věku 76 let.
