Sedmého května 1945 v 02.40 h podepsal náčelník štábu vrchního velitelství Wehrmachtu a zároveň i náčelník štábu pozemních vojsk generálplukovník Alfred Jodl v hlavním stanu vrchního velitele spojeneckých expedičních sil (AEF) generála Dwighta Davida Eisenhowera v Remeši Akt o bezpodmínečné kapitulaci nacistického Německa. Druhá světová válka na západní frontě skončila.
Pokud jde o množství nasazených vojáků a bojové techniky, jakož i o výši ztrát, stalo se západoevropské tažení, zahájené 6. června 1944 úspěšným vyloděním v Normandii, pro Spojené státy zdaleka nejnákladnější kampaní v historii druhé světové války.
Impozantní počty
Týden před podepsáním bezpodmínečné kapitulace třetí říše, 30. dubna 1945, měli Američané na západní frontě 61 divizí a 3 072 540 vojáků (2 618 023 v pozemní armádě, 447 482 v letectvu a 7035 v námořnictvu), čímž značně překonávali ostatní spojence. Britové zde nasadili 1 311 429 vojáků, Kanaďané 217 421, Australané a Novozélanďané v letectvu 12 500, Francouzi 437 144 a Belgičané, Čechoslováci, Nizozemci, Norové a Poláci 50 018 (koncem války čítala Československá samostatná obrněná brigáda 5676 osob a dalších 2473 v náhradním tělesu v Británii). To sice dávalo dohromady úctyhodných 5 101 052 vojáků, ale sovětské ozbrojené síly jich na frontě měly ještě více.
V Den vítězství v Evropě (VE) představovaly bojové jednotky Spojenců na západoevropském válčišti tři skupiny armád, devět armád, 23 sborů a 93 divizí.
Draze zaplacené vítězství
Od invaze v Normandii do německé kapitulace ztratily spojenecké pozemní armády na západní frontě 782 374 padlých, zemřelých na zranění, raněných, nezvěstných a zajatých. Lví podíl na těchto obětech nesly USA, jejichž ztráty dosáhly 523 117 vojáků, z toho 109 824 padlých a zemřelých na zranění. Úhrnné britské ztráty byly 141 646 vojáků, kanadské 43 892, francouzské 66 826 a ostatních spojenců 6893 (z toho Československá samostatná obrněná brigáda přišla při obléhání Dunkerku o 182 padlé, 461 raněných a 25 zajatých).
Další kolorované snímky najdete v knize Druhá světová v barvě >>>
Tento výčet však nezahrnuje nebojové ztráty (nemocní, oběti nehod atd.), jež u 21. skupiny armád (2. britská a 1. kanadská armáda) činily 230 769, a u amerických sil dokonce 417 291 osob.
Dvanáctého června 1945 oznámil hlavní stan vrchního velení spojeneckých expedičních sil, že Američané ztratili ode dne D po Den vítězství v Evropě na západní frontě 865 056 zbraní včetně 861 326 palných a automatických, 2263 děl, 958 stíhačů tanků, 509 protitankových zbraní a 81 379 vozidel, z toho 13 056 tanků a obrněných vozidel, 66 698 motorových a 1625 obojživelných vozidel. To sice není málo, ale Rudá armáda ztratila ve stejném období mnohem více děl, minometů a obrněné techniky.
Královna moří Británie
Bylo by však nesprávné přehlížet úsilí a oběti ostatních spojenců. Za druhé světové války sice „královnu moří“, jak se Británii dlouhá desetiletí přezdívalo, vytlačilo z výsluní slávy a rozkvětu tak trochu do stínu bouřlivě se rozrůstající americké námořnictvo, jež se jí původně inspirovalo, nicméně přínos Royal Navy zůstával vydatný. K 30. dubnu 1945 nasadilo v západoevropském tažení 16 221 svých příslušníků a během celé kampaně zaznamenalo ztrátu 7564 osob vedle 2744 amerických námořníků.
Královské letectvo se činilo
Za druhé světové války tvořilo noční bombardování Německa a jím okupovaných a kontrolovaných zemí jednu z hlavních položek britského příspěvku ke konečnému vítězství. Třicátého dubna 1945 mělo Královské letectvo (RAF) v západní Evropě 460 000 příslušníků, tedy téměř třetinu svého celkového stavu, a od 1. dubna 1944 do 7. května 1945 tu ztratilo 23 649 osob, kdežto Armádní letectvo Spojených států (USAAF) 37 646. Z toho jasně vyplývá, že letecká válka proti Německu si vyžádala velké oběti a náklady. Emil Vachek psal v osmém svazku svého díla Německá válka, vydaného v Praze roku 1947, že „roku 1944 pozbyli Američané na evropské frontě 9274 letadel a Britové 3400. (Němci na západním bojišti 15 318 a v Itálii 5800; jejich letecké ztráty na východní frontě, jistě velmi značné, nejsou známy.)“ Oficiální americký statistický přehled z prosince 1945 uvádí 7749 letounů USAAF ztracených při bojových misích na evropském válčišti v roce 1944 a 2622 roku 1945.
Podle řídícího štábu Luftwaffe z celkem 35 660 německých letounů ztracených a poškozených od září 1943 do října 1944 připadlo na západ 9785 (27,4 %). Západní Spojenci tudíž hrot Göringova meče výrazně otupovali, zvláště citelně pak přibližně od léta 1943.
Západní fronta nevyšla třetí říši lacino
Určit přesně ztráty nacistického Německa na západní frontě od vylodění Spojenců v Normandii do podepsání kapitulace v Remeši je dodnes nemožné, jelikož koncem války se dosavadní poměrně pedantický německý systém evidence zhroutil. Oficiální hlášení uvádějí za období od 2. června 1944 do 10. dubna 1945 80 819 padlých, 265 526 raněných, 490 624 nezvěstných a 2 057 138 zajatých. Jenže tato čísla jednak nezahrnují celé západoevropské tažení, jednak v nich chybějí ztráty Luftwaffe a zbraní SS. O tom, že byly velmi citelné, svědčí Válečný deník vrchního velitelství Wehrmachtu, podle něhož Luftwaffe od invaze do 31. ledna 1945 ztratila na západě 77 956 osob včetně 2639 důstojníků (11 066 mrtvých, 25 673 raněné a 41 217 nezvěstných). Rovněž nelze přesně stanovit německé materiální ztráty na západní frontě ode dne D do kapitulace.
Generál George Catlett Marshall, náčelník štábu armády Spojených států, odhadl ve svém hlášení německé ztráty na západní frontě na 263 000 padlých, 49 000 trvalých invalidů a ohromujících 7 614 794 zajatců, počítaje mezi ně ovšem 3 404 949 mužů odzbrojených až po bezpodmínečné kapitulaci.
V těchto dnech, kdy si připomínáme 75. výročí porážky nacistického Německa, stojí za to alespoň stručně připomenout některá méně známá, a přitom důležitá fakta místo stokrát opakovaných klišé.
