Jan Baloun pomáhal jako zahradník na Olšanských hřbitovech

Jan Baloun pomáhal jako zahradník na Olšanských hřbitovech Zdroj: Archív

Dům v Baranově ulici (č. p. 1382/5), v jehož přízemí se zločin odehrál
Zpráva z dobového tisku
Zpráva z dobového tisku
3
Fotogalerie

Skutečné případy rady Vacátka: Násilník, alkoholik a vrah Jan Baloun

Ne každý zločin přinesl vyšetřování plné zvratů a překvapení. Ne vždy proti Josefu Vaňáskovi a jeho lidem z Bezpečnostního oddělení stál rafinovaný pachatel, který se snažil – více či méně obratně – zastřít stopy svého činu. Naopak, často šlo o zločin, jenž se odehrál uvnitř rodinného kruhu. Hrubý, krvavý a docela primitivní. Ostatně, je tomu tak dodnes…

Kolikrát asi Marie Balounová proklínala den, kdy se provdala. Bylo to ještě před válkou, v roce 1912 – s manželem obývali pěkný deputátní byt ve Strakonicích, ona pracovala ve zdejším Fezu, on jako kočí na nedaleké usedlosti. Brzy přišla na svět první dcera, čtyři roky po ní druhá.

Vše vypadalo krásně. Jenže pak začal manžel pít. A možná to bylo ještě jinak – možná pít nikdy nepřestal, jen to o rok starší Marie, rozená Hyláková, nechtěla zpočátku vidět. A kdo ví, možná i hrubost a násilnické sklony, které nyní Baloun stále častěji projevoval, byly v jeho chování patrné už tehdy, když si Marii namlouval a bral. Člověk se nemění. Jen lidé v jeho nejbližším okolí tomu často chtějí věřit…

Baloun pil denně. Poté přicházel domů z hospody, křičel na manželku i dcery. Pravidelně je bil. Navíc, jak to bývá zvykem u malých a ve své podstatě zakomplexovaných lidí, chorobně žárlil a donutil svou ženu, aby opustila místo v továrně jen proto, že tu byla ve styku s muži.

I tentokrát Marie manželovi vyhověla. Práci si obstarala domů. Nechtěla pochopit, že věčné ústupky nic nezmění. Šila, vyšívala, paličkovala. Říkalo se o ní, že má zlaté ruce. K tomu si přibrala úklid. Ale manžel se ani tentokrát k lepšímu nezměnil. Hádky a scény, které doma vyvolával, byly čím dál děsivější. Nejednou manželku i dcery do krve ztloukl a vše vyvrcholilo, když jednoho dne škrtil svou ženu v přítomností dětí tak dlouho, až pozbyla vědomí. Pak klidně odešel. Myslel, že je mrtvá. Děti nechal s ní.

Naštěstí Marie Balounová po několika minutách procitla. Na krku jí zůstaly podlitiny od manželových rukou. Několik dnů nemohla promluvit. Na policii přesto nešla. Ale jedno si přece uvědomila – jestli si chce zachránit život, musí od manžela odejít. Utéct. Cokoli. Hlavně pryč. Její život se v tu chvíli proměnil v nekonečný útěk před násilnickým manželem, proti kterému jí pohříchu nepomohly ani úřady, ani přátelé, a zejména, jemuž se nedokázala, jak to v případě týraných žen často bývá, postavit ani ona sama.

 

Na útěku

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!