„Tak ČESMAD oznámil, že už stojí polovina kamiónů,“ pronáší táta, zatímco si v mém obchodě míchá ranní kávu a do papíru balí kousek šunky pro naši statečnou hlídačku parkoviště kamiónů – zachráněnou fenku Dášenku. Zmůžu se akorát na povzdech: „Tak to je v prdeli.“
Víc si povídat nemusíme. Krizové léto 2008 si oba pamatujeme velmi živě. Nafta stála majlant a my se každé ráno rvali o jakýkoli náklad. Letos je nafta velmi levná, to je pravda. K čemu je ale levná nafta, když není co vozit.
Ukazatel ekonomiky
Kamiónová přeprava je dokonalým ukazatelem stavu ekonomiky. Nemusíte si všímat ničeho jiného. Sledujete cenu nafty, cenu ujetého kilometru, ochotu firem splatit faktury v řádném termínu a samozřejmě poptávku po kamiónech (respektive nabídku přepravovaného zboží). Dalším klíčovým ukazatelem je zájem řidičů o práci a množství volných řidičů na pracovním úřadě. Poslední roky byl každý řidič vyvažován zlatem.
Řidiči kamiónů jsou fascinující skupinou lidí. Velká část z nich jde od výplaty k výplatě. A trh se s nimi nemaže. Není náklad, nejsou peníze.
Ve chvíli, kdy necháte půlku kamiónů na parkovištích, odpalujete tichou bombu. Za nejméně polovinou řidičů stojí exekutoři frontu. A protože krize nebyla postupná ani tržní, ale státním zásahem přikázaná, nikdo na ni není přizpůsoben. Všichni stále čekají, kdy že to ten Prymula pustí a vrátíme se k normálu.
Chuť hodit kamenem
Ačkoli se tihle lidé do statistik nezaměstnanosti propíší až s obrovským zpožděním, už teď sedí doma a mnoha z nich právě teď došly peníze. Reklamy na rychlé hotovostní půjčky se náhle zdají mnohem lákavější. Chuť prohodit mi vitrínou kámen roste také.
Jeden dělá to, druhý zase tohle. A tak se zcela náhodou v obci, kde nemusíte posledních pět let zamykat barák, ztratilo v nouzovém stavu lešení za 30 tisíc pár metrů od mého domu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
