Konec šedesátých a začátek sedmdesátých let se nesl ve znamení velkého rozmachu pornoprůmyslu. Neexistovaly videokazety ani internet a toto odvětví bylo finančně velmi výnosné. Na rozdíl od dnešní doby, která se nese ve znamení scén v řádu minut, kde se po krátkém úvodu „jde hned na věc“, měly filmy tehdejší doby délku běžných filmů, tedy kolem devadesáti minut, a co víc, měly i v rámci možností dějovou linku.
Natáčelo se na film a promítání probíhalo ve speciálních kinech se vstupem pouze pro dospělé. A jako u normálních filmů, potřebovali provozovatelé kin přitáhnout návštěvníky. A to pomocí plakátů, stejně jako u běžných snímků. Protože však byly vyvěšovány na veřejných místech, nemohly obsahovat žádné explicitní scény, a erotika tak byla v mnoha případech pouze naznačena. Každý však věděl, jaký snímek daný poster poutá.
Stejně jako běžný film, změnil příchod videokazet a v pozdější době nástup internetu i toto odvětví a sledování filmů pro dospělé se přesunulo z veřejných kin do soukromí.
Jak vypadaly plakáty, které měly přitáhnout erotiky lačné publikum do kin, se podívejte v galerii:
