Hororové mumie začaly brzy přitahovat lidi z širokého okolí a na přelomu 19. a 20. století se z nich již stala regulérní turistická atrakce.

Hororové mumie začaly brzy přitahovat lidi z širokého okolí a na přelomu 19. a 20. století se z nich již stala regulérní turistická atrakce. Zdroj: Flickr

Hororové mumie začaly brzy přitahovat lidi z širokého okolí a na přelomu 19. a 20. století se z nich již stala regulérní turistická atrakce.
Hororové mumie začaly brzy přitahovat lidi z širokého okolí a na přelomu 19. a 20. století se z nich již stala regulérní turistická atrakce.
Hororové mumie začaly brzy přitahovat lidi z širokého okolí a na přelomu 19. a 20. století se z nich již stala regulérní turistická atrakce.
Hororové mumie začaly brzy přitahovat lidi z širokého okolí a na přelomu 19. a 20. století se z nich již stala regulérní turistická atrakce.
Hororové mumie začaly brzy přitahovat lidi z širokého okolí a na přelomu 19. a 20. století se z nich již stala regulérní turistická atrakce.
12
Fotogalerie

Mumie z Guanajuatu jsou jednou z nejděsivějších turistických atrakcí na světě

Epidemie cholery, které v 19. století zasáhly takřka celou planetu, se nevyhnuly ani Mexiku. Jen mezi lety 1829–1851 tam zákeřné nemoci podlehlo na 200 tisíc lidí. V některých městech bylo obětí tolik, že dokonce přestávaly stačit kapacity hřbitovů. Taková situace nastala i v Guanajuatu a pozůstalí zde byli proto nuceni pohřbívat zesnulé v nových, narychlo zbudovaných nadzemních kryptách. Zde se částečně balzamovaná těla pod vlivem teplého a suchého prostředí začala postupně měnit v mumie.

Pokračování 2 / 5

Hororové mumie začaly brzy přitahovat lidi z širokého okolí a na přelomu 19. a 20. století se z nich již stala regulérní turistická atrakce.

 

V roce 1865 pak místní úřady uvalily na občany tzv. „pohřební daň“, dle které pozůstalí museli platit určitou částku peněz za to, že jejich bližní zůstali pohřbeni pod zemí. Pokud nezaplatili, těla byla bez milosti exhumována a odklizena do jiných skladovacích prostor. A některé ze zamýšlených odkladišť byly právě i krypty z období epidemie cholery.

Pokračování 3 / 5

Hororové mumie začaly brzy přitahovat lidi z širokého okolí a na přelomu 19. a 20. století se z nich již stala regulérní turistická atrakce.

 

Po jejich otevření byly tehdy majitelé šokováni mírou mumifikace těl a hlavně jejich výrazy, které připomínaly poslední zděšený výkřik před smrtí. Mezi lidmi se začala zpráva o strašidelných pozůstatcích rychle šířit a obyvatelé Guanajuata neváhali uplácet hrobníky, jen aby mohli do krypty alespoň nahlédnout. Hororové mumie začaly brzy přitahovat lidi z širokého okolí a na přelomu 19. a 20. století se z nich již stala regulérní turistická atrakce.

Pokračování 4 / 5

Hororové mumie začaly brzy přitahovat lidi z širokého okolí a na přelomu 19. a 20. století se z nich již stala regulérní turistická atrakce.

 

Navštívil je například i Ray Bradbury. „Byl jsem raněn a zděšen. Nemohl jsem se dočkat, až z Mexika uteču. Trpěl jsem nočními můrami o umírání a nuceném pobytu v těch síních pro mrtvé. Pln podpěr a drátů tak jako ostatní,“ vzpomínal slavný spisovatel později. Po návratu domů tehdy Bradbury obratem napsal mrazivou povídku Další v řadě publikovanou později ve sbírce Říjnová země. Ta pojednává o manželském páru, který si právě v Mexiku prohlíží katakomby s mumiemi.

Pokračování 5 / 5

Hororové mumie začaly brzy přitahovat lidi z širokého okolí a na přelomu 19. a 20. století se z nich již stala regulérní turistická atrakce.

 

Není divu, že na Bradburyho měla návštěva tak silný dopad. Kromě děsivého vzhledu nabízí mumie i neméně děsivé příběhy. Jedno z těl patřilo například Ignacii Aguilar, kterou velmi pravděpodobně pohřbili zaživa kvůli lékařské chybě, když jí v důsledku cholery takřka přestalo bušit srdce. A kterou po exhumaci našli zakousnutou do vlastní ruky. Jiná žena pak zemřela při porodu a spolu s ní i 24týdenní plod, z něhož se stala pravděpodobně ta vůbec nejmladší mumie na světě.