Fotografku Letizii Battagliovou Palermo ale podle svou zvláštní silou přitahovalo.

Fotografku Letizii Battagliovou Palermo ale podle svou zvláštní silou přitahovalo. Zdroj: Flickr / Letizia Battagliová

Fotografku Letizii Battagliovou Palermo ale podle svou zvláštní silou přitahovalo.
Fotografku Letizii Battagliovou Palermo ale podle svou zvláštní silou přitahovalo.
Fotografku Letizii Battagliovou Palermo ale podle svou zvláštní silou přitahovalo.
Fotografku Letizii Battagliovou Palermo ale podle svou zvláštní silou přitahovalo.
Fotografku Letizii Battagliovou Palermo ale podle svou zvláštní silou přitahovalo.
11
Fotogalerie

Od hororu ke kráse: Příběh italské fotografky, která zachytila zvěrstva sicilské mafie

Dnes dvaaosmdesátiletá Letizia Battagliová stále žije v hlavním městě Sicílie Palermu. Před několika lety se přestěhovala do Paříže, aby utekla krutým vzpomínkám na léta, kdy napříč ostrovem dokumentovala násilí a vraždění Cosa Nostra. Palermo ji ale podle vlastních slov svou zvláštní silou přitáhlo zpět. Vraždění dávno skončilo, od 80. let bylo za mříže posazeno na 4000 mafiánů. Město se v příštím roce stane italským městem kultury, přesto platí například dodnes většina obchodníků výpalné.

Když se Letizia Battagliová vrátila v roce 1974 jako rozvedená matka tří dcer do Palerma, nic nenasvědčovalo vzedmutí vlny násilí, které mělo trvat dlouhých 18 let. Brzy poté však klan Corleonů rozpoutal regulérní pouliční válku, za jejíž oběti padly nejen stovky členů mafiánských klanů, ale také desítky vysoce postavených politiků, soudců a policistů, kteří se vraždění snažili zabránit. Jako reportérka místních novin se Battagliová, vyzbrojena pouze svou leikou, vydávala na skútru každý den do palermských ulic, aby zachycovala zvěrstva páchaná mafií.

Během nejhorších měsíců docházelo v Palermu denně až k sedmi vraždám. „Než jste se vypořádali s jedním masakrem vzbuzujícím zoufalství a beznaděj, už jste byli na cestě k dalšímu. Více krve, více násilí,“ říká dnes Battagliová. Fotografka dále vzpomíná, že nejhorší byla na přelomu 70. a 80. let beznaděj pramenící z faktu, že nikdo nebyl za hrůzné činy hnán k odpovědnosti.

Fotografie obětí tzv. olověných let jsou dnes vysoce ceněné nejen pro svou historickou výpovědní hodnotu, ale také pro tu uměleckou. Jejich zvláštní atmosféru odborníci popisují jako kombinaci hororu, soucitu a zoufalství. To, co je však pro cizince fascinující, třebaže krutou kapitolou italské historie, je pro mnoho Italů, včetně samotné fotografky, stále bolestivým tématem. Battagliová se s traumatem nyní, po deseti letech, kdy se fotografování vůbec nevěnovala, snaží vyrovnat prostřednictvím projektu s názvem „Gretina krása“.

V nové sérii portrétů se snažila zachytit křehkou a nevinnou krásu desetileté Grety. Nápad vznikl poté, co si uvědomila, že ani po uplynutí dlouhých desetiletí nemá odvahu, aby vyvolala sérii fotek, na nichž v roce 1987 zachytila bezvládné tělo desetiletého Claudia zavražděného mafií z důvodu přítomnosti chlapce u jiné vraždy. „Věk deseti let je pro mne věkem nevinnosti a nevinnost je synonymem krásy. Když je vám deset, svět je pro vás magickým místem – sníte o krásné budoucnosti, kterou mafie na Sicílii vzala tisícům lidí a mezi nimi bohužel i dětem.“

Palermo získalo od doby brutálních bojů mafiánských klanů novou tvář. V příštím roce se stane italským městem kultury. Hrozba nového konfliktu mezi klany, jež mají na ostrově stále velké slovo, však podle Battagliové nebude zcela zažehnána nikdy. Bojovat proti zlu se fotografka v pokročilém věku rozhodla krásou. Jen ta nám podle ní připomíná, co bychom mohli znovu ztratit.