Santa Cruz je součástí souostroví svatého Bernarda a má rozlohu pouhých deset tisíc metrů čtverečních. Není zde vodovod (pitnou vodu přiváží lodě kolumbijského námořnictva) a 97 domů, ve kterých žijí rodiny pouze se šesti příjmeními, je natěsnaných na sebe tak, že se říká, že místním obyvatelům se zdají kvůli tomu i stejné sny.
Na ostrůvku není prakticky žádná kriminalita a domy se proto nezamykají. Panuje zde velmi příjemné podnebí a lidé jsou podle svých vlastních slov šťastní.
Nežije tady ale přes 1200 obyvatel, jak se tvrdí, to by v každém z převážně malých domků muselo bydlet kolem 12 lidí, což je nesmysl. V současnosti je na ostrůvku trvale necelých 500 obyvatel. I tak je to hodně, protože zde nejsou patrové budovy.
Není již také pravda, že obyvatele mají elektřinu pouze pět hodin denně a vyrábí je generátor. Japonská vláda tomuto zvláštnímu místu darovala solární panely a tak mohou svítit a dívat se na televizi. V té jsou nejoblíbenější telenovely a fotbal.
Je zde i několik obchůdků, restaurace, škola a malé zdravotní středisko.
Legendy tvrdí, že na Santa Cruz del Islote zhruba před 150 lety připlula skupina rybářů z ostrova Baru, když hledali nová loviště. Podle příběhu zde přespali a noc měla být neobvykle klidná, protože zde nejsou komáři, což je v této oblasti rarita. Lidé se sem postupně začali stěhovat a zastavěli úplně celý ostrov.
Většina mužů kdysi rybařila, ale v poslední době v okolních vodách ryb výrazně ubylo a živobytí si mnozí obyvatele našli na blízkém ostrově Múcura, kde je luxusní turistický rezort. Další provázejí návštěvníky při potápění, šnorchlování, či s nimi chodí na ryby. Rovněž se daří prodeji řemeslných výrobků. Mezi turisty je i oblíbené i místní jídlo.
Většina obyvatel je se svým netradičním bydlištěm velmi spokojena, přesto budou muset jednou svůj milovaný ostrov opustit. Ovšem až po smrti, není zde totiž kvůli nedostatku místa ani malý hřbitov.
Na fotografie z ostrůvku se podívejte do naší galerie:
