Anglická zima v roce 1952 byla obzvlášť tuhá a lidé byli nuceni neustále topit. A právě spalování uhlí ve velké míře, větší, než bylo obvyklé, přispělo ke vzniku Velkého smogu, který mezi 5. a 9. prosincem usmrtil 12 000 Londýňanů.
Reakce na hustou černou mlhu byla ze strany občanů i vlády nejprve velice pomalá. Obyvatelé Londýna byli na smog zvyklí a nepřikládali mu větší váhu. Hlavní město Velké Británie se potýkalo s problematickým ovzduším již od 13. století. Jaký slet okolností tedy mohl za to, že právě začátek prosince 1952 se stal pro mnoho lidí osudným? Bylo opravdu na vině chladné a bezvětrné počasí? Fakt, že městská hromadná doprava právě vyměnila tramvaje za dieselové autobusy? S vysvětlením přišel až v roce 2016 tým texaských badatelů.
“Lidé již vědí, že za mlhu mohou hlavně sírany. Částice kyseliny sírové byly vytvořeny oxidem siřičitým, který se hojně produkuje při spalování uhlí,” uvedl profesor Zhang z texaské univerzity a pokračoval: “Jenže jak se oxid siřičitý přeměnil na kyselinu sírovou, to bylo až dosud záhadou. Naše výsledky ukázaly, že celý proces urychlil oxid dusičitý, což je další produkt spalování uhlí. Ten se smísil s přírodní mlhou, která na Londýn padla. Klíčovým aspektem je pak přeměna oxidu siřičitého na síru, při němž vznikají jedovaté částice, které zůstávají v ovzduší,” vysvětlil Zhang pro deník Alphr.
Tragédie tehdy zcela změnila pohled na znečištění vzduchu. Byly vydány regulační předpisy omezující použití znečišťujících paliv v průmyslu a pro vytápění domácnosti.
