John Wick je tisíckrát lepší člověk než Jon Snow. Zatímco Jon Snow se ve Hře o trůny se svým nebohým pejskem ani nepomazlil, John Wick neváhá pro psíka vyprázdnit miliony zásobníků do lidských terčů. John Wick je hrdinou všech pejskařů – a nejlepším akčním hrdinou současnosti.
Bylo to zjevení, když před pěti lety do kin vkráčel John Wick. Hrdina. Zabiják. Bůh masakru. Muž, který si dovolil dát peklu vale pro lásku; a který tomu peklu pro stejnou lásku zase propadl – aby se z něj musel znovu hrabat ven. Přes všechny dantovské kruhy věčného utrpení.
V titulní roli se do akčního žánru vrátil Keanu Reeves. V neskutečné formě, která představuje argument proti kňučení každého čerstvého padesátníka, že už s těmi špíčky na panděru nic neudělá. Reevesovi je teď čtyřiapadesát, a stejně jako byl jeho Neo v Matrixu vzorem pro každého dvacátníka a třicátníka s trochou sebereflexe, tak je nyní jeho John Wick vzorem pro všechny padesátníky a šedesátníky. V nedávném Reevesově profilu pro magazín GQ se píše, že každá generace má svého Keanua Reevese; akorát že co se Keanua Reevese týče, je vzorem každé generace už po několik generací pořád ten stejný Keanu Reeves. Nyní v inkarnaci asasína Johna Wicka. Chodících jatek, jemuž ti, které ještě nezabil, v bázni přezdívají Baba Jaga.
Film John Wick 3, jehož původní název zahrnuje ještě slovo Parabellum, je doposud nejlepším snímkem z celé řady o Johnu Wickovi. Je natočený sofistikovaněji než jednička a akční scény tu svou ikonickou, až ubíjející efektivitu rozšiřují o kopec vražedné vynalézavosti; mytologie fiktivního světa je tu rozpracována mohutněji, do širšího záběru a s více konsekvencemi než ve dvojce; a ústřední hrdina tu prochází masivnějším questem než v předcházejících instancích.
Série o Johnu Wickovi nemá v současné kinematografii obdobu z několika pohledů, kupříkladu:
1. Svět, v němž se série odehrává, je vytržený z reality. Má velmi přesná pravidla, propracovaný řád a živoucí mytologii, která se rozšiřuje a prohlubuje s každým dílem. Konstruktivně není naším světem, a přitom s ním v základu hlubině rezonuje. Řád je nám vnitřní a v chaosu nespoutané postmoderny nám i ten wickovský dělá dobře. Takhle odříznutý, samovolně fungující svět jsme zvyklí vídat ve fantasy a science fiction; v akčním žánru jde o počin na hraně revolučnosti.
2. Ústřední hrdina se v jednotlivých filmech nemotá v kruhu jako nudle v bandasce, ale kráčí dál do stále temnějšího lesa své legendy. Zatímco první John Wick byl příběhem útoku, John Wick 3 je vyprávěním o bezbřehé defenzivě. Nejde ovšem jen o obranu proti celému světu, který jde Johnovi po krku; stejně tak se jedná o obranu na té nejvnitřnější úrovni, o obranu toho nejdůležitějšího, co nese hrdina ve své nejhlubší duši. Peklo neostřeluje ústředního hrdinu jen ze všech stran, ale natahuje pro něj pařáty též hluboko do jeho srdce. Vnitřní víra představuje pro Wicka stejně primární arzenál jako gigantické zásoby střelných, bodných a jánevímjakýchještě zbraní.
John Wick 3 dotahuje ohromující wickovský vizuál série zase o kousek dál. A ačkoliv se některé prosklené chodby superluxusních rezidencí podobají některým z těch, jež už jsme v předchozích filmech viděli, jen to prohlubuje svírající pocit klaustrofobie inferna, z nějž se John Wick ne a ne vyhrabat. Zastřel jich deset a nakluše na tebe sto dalších. Vyškrábej se o patro výš – a hned tě někdo skopne o tři dolů. Oklepej se, vyflusni krev, naláduj do kvéru nový zásobník a pinož se dál.
Filmy o Johnu Wickovi jsou podobenstvím života. A žádný z nich ještě nešel tak na krev jako John Wick 3.
