Dva muži kráčejí parkem. Vypadá to na přátelskou rozmluvu, ale jen do chvíle, než slyšíme, o čem a hlavně kdo s kým mluví. Rozhádanými „kohouty“ jsou totiž prezident T. G. Masaryk a spisovatel Karel Čapek – v chystaném filmu Hovory s TGM.
Masaryk k Čapkovi: „Všechna ta vaše servilnost! Od začátku. ‚Prosím, pane prezidente, abyste si v mým otázkách změnil všechno, co je libo.‘
Čapek: Já jsem vám chtěl sloužit, to je pravda, ale vám se to líbilo.
‚Prosím, pane prezidente, abyste pro mě našel úkol, který bych pro vás mohl udělat.‘ …Muž si snad sám určuje, co je jeho úkol!
„Chtěl jsem být republice nějak užitečný, ptal jsem se tedy vás, jak…“
Ale nechte toho! Vy jste nesloužil republice ani státu, ale mně!
„Ale vám se to líbilo. Víte… Je mi vás líto. Jste sám.“
Masaryk je nekonečný
Ukázku dramatické výměny názorů spisovatele a politika v podání Jana Budaře (Čapek) a Martina Huby (Masaryk) viděli novináři na festivalu v Karlových Varech. Film ještě není hotov, ale už teď se dá očekávat, že vyvolá diskuzi.
„Myslím, že Masarykova osobnost je bohatá a nekonečná, a považuji za užitečné a mravné dozvědět se o něm ještě něco víc,“ podotkl Martin Huba, z nějž už se pomalu stává expert na Masaryka. Nejoblíbenější hlavu státu totiž ztvárnil také v televizním cyklu České století. „Navíc dělal politiku s vnitřní odpovědností, což je něco, co by se mělo připomínat – obzvláště dnes.“
Scénář k filmu, jenž má ambici být „dialogovým filmem, jaké vznikaly v 60. letech“, napsal renomovaný historik Pavel Kosatík a kromě knižních Hovorů s TGM vychází také z korespondence hrdinů.
Zachycuje jedno z jejich setkání v září 1928 v topolčianském zámeckém parku, kde měl Masaryk letní sídlo. „Nápad vzešel z myšlenky strávit s těmi dvěma hodinu a půl, proniknout k nim jako moucha a nepozorován je sledovat,“ vysvětlil režisér Jakub Červenka, jenž s herci v autentickém prostředí natáčel deset dní.
Americký proces
Oč kratší byla sama realizace, o to delší přípravu si herci naordinovali. Především Jan Budař, jenž se prý do Karla Čapka „vžíval“ celé dva měsíce. „Dopřál jsem si luxus, jaký jsem do té doby znal jen z vyprávění amerických herců, a dva měsíce jsem se skutečně věnoval jen roli. Nejdřív jsem hodně četl – Čapkovy věci i to, co o něm napsali jiní – a pak zase hodně chodil po místech, jež jsou s Čapkem spojená. Poprvé v životě jsem přijal myšlenku, že proces sám je důležitější než výsledek, a setkání s Čapkem jsem si vysloveně užil,“ popsal Budař, jenž kvůli roli dokonce začal i „trochu kouřit“.
„Zachutnalo mi to – čehož jsem se bál. Naštěstí mě to už zase opustilo. Taky jsem se naučil psát pravou rukou. A do krve mi přešel jeho styl,“ líčí v rozhovoru, který s ním Reflex na festivalu ve Varech natočil. Výsledkem jeho přístupu je ovšem především fakt, že si Čapka neidealizuje, ale naopak ho vidí komplexně. „Čím víc jsem ho poznával, tím víc jsem žasnul. Inspiroval mě zcela zásadně,“ uzavírá herec.
Film bude mít premiéru 18. října, v den oficiálního prohlášení nezávislosti československého národa (Washingtonské deklarace), a Bontonfilm ho nasadí nejen do kin, ale počítá i se speciálními projekcemi a představeními pro školy. Režisér věří, že si své diváky najde i navzdory atypické formě. „Dnes se žádá akce, ale pokud nechybí obsah, je divák ochotný naslouchat.“
