nahoru

Pozlátko festivalu nedokáže zakrýt, jak temný je Karlovarský kraj

Jan Studnička 28. srpna 2021 • 07:00
Pozlátko festivalu nedokáže zakrýt, jak temný je Karlovarský kraj
foto: ČTK/Sokol Jan

Možná jste si někdy na varském festivalu říkali: „To je zvláštní. Tady je to prostě jiný, takovej festival by v Praze nefungoval.” A máte pravdu, Vary mají genius loci. To centrum, které vypadá, jako kdyby 19. století mělo naštvaný sex s brutalismem, ty kopce, co připomínají Blair Witch na tripu… Jo, Karlovarsko je zvláštní kraj. Zvláštnější, než si myslíte.

V některých státech USA platí zákon, že pokud někomu prodáváte byt nebo dům, musíte mu sdělit, jestli tam náhodou někdo neumřel. Je to zákon, který by ve střední Evropě v životě nemohl proskočit. S tak dlouhou a trpkou historií, kterou máme, je každý centimetr srdce starého kontinentu nasáklý krví. Dovedete si představit, že v takové Praze odmítnete byt, protože tam někdo umřel? Ten dům tam stojí třeba tři sta let. Bylo by podezřelé, kdyby tam nikdo neumřel. 

Pro místo, jako je Karlovarský kraj, tohle platí dvojnásob. Když jsem byl malý a vyrůstal jsem tady v městečku za Vary, obklopen kopci, které byly, kam až oko dohlédlo, porostlé temnými lesy. Tatínek mi přinesl na vinylu rozhlasovou hru s Vinnetouem. A v ní říká Rudolf Hrušinský jako Sam Hawkins temným hlasem: „Dark and bloody ground, ponurý, krvavý kraj. Tak se to říká o Západu.” A ano, ta rozhlasová hra je mnohem temnější a mnohem lepší než jakýkoli z těch divnofilmů. Tehdy jsem s plastovým stetsonem na hlavě snil o

Divokém západě, protože jsem neměl tušení, že ve skutečnosti mám dark and bloody ground dávno pod nohama. 

Stručné dějiny utrpení

V průběhu staletí stálo v téhle oblasti celkem osmačtyřicet hradů a většina z nich byla někdy dobývána, většina z nich opakovaně. Ty nejoblíbenější turistické destinace v okolí jsou většinou připomínkou nějaké temné kapitoly dějin kraje. Násilná rekatolizace v 17. století, vraždy, sebevraždy, hornické nehody… Vždyť samotné město bylo ve čtrnáctém století založeno jenom proto, že Karel IV. byl jako dítě vězněn na nedalekém hradu Loket a v dospělosti se sem často vracel, pravděpodobně v důsledku Stockholmského syndromu. A legenda o založení Varů obsahuje buď sebevražedného jelena nebo psa, který se málem uvaří zaživa. 

A to jsou věci poměrně dávné historie, o které víme tužku. Události posledních sta let jsou ještě mnohem horší. Uranové doly, politické lágry, pochody smrti, násilný odsun Němců. Pokud se rozhlédnete z jakékoli rozhledny v kraji na tu nádhernou přírodu, tak byste si měli uvědomit dvě věci. Zaprvé – z té rozhledny nejspíš někdy někdo skočil. Zadruhé – v té krásné přírodě jsou schované rozvaliny zapomenutých vesnic, kde bydlívali zapomenutí lidé. Jako by celý kraj bylo jedno velké pohřebiště. Vždyť tady v podzemí doslova vře voda a pak se agresivně dere na povrch. 

Lidé to tu vždycky měli těžké a mají to tu těžké doposud. Karlovarský kraj je dlouhodobě nejchudší kraj v České republice, drtivá většina lidí, která odejde za vzděláním, už se zpátky do Krušných hor nevrátí. Já to měl před deseti lety stejně. Ale když navštívím rodinu, ty temné kopce v okolí mě vždycky dostanou. 

Ostatně nemůžete nemilovat kraj, který je poznamenaný sérií tragédií, nikdy se tam nestalo nic dobrého… Ale místní se stejně rozhodnou, že hlavním byznysem bude dlouhodobý cestovní ruch. Pro všechny ty lidi, co se sem vydají a na nějakou dobu tu zůstanou. A kdybyste se chtěli zeptat Varáků: „Proboha… proč?!” řekli by vám nejspíš: „Protože fuck you, proto!” 

Možná má ten koktavej idiot pravdu, když říká, že Karlovarský kraj je „úplně nejhorší, historicky ve všem”, ale lidé jsou tady nejlepší. Tak na ně mrkněte a dejte jim dýško, až tu budete. 

Ponurý, krvavý kraj

Přímo naproti Thermalu je taková zapadlá ulička. Když vyrazíte od hotelu, překročíte řeku a dostanete se na druhý břeh, můžete vstoupit rovnou do ní. Je to, jako kdybyste vstoupili do jiného světa. Po levé ruce se tyčí téměř gotická hradba s temným průchodem, který vede kamsi do nitra kopce. Napravo se můžete vydat zarostlou stezkou vzhůru k budovám, které tu v té či oné podobě stojí už pár set let. Ruch koncertů a davů se ozývá už jenom jako dávná vzpomínka a oranžový svit lamp vás téměř donutí uvěřit na strašidla a dostavníky. 

Ta ulička není v Karlových Varech nic speciálního, po celém městě je hromada míst, kam se modernímu světu ještě úplně nepodařilo zatnout drápy. Slouží jako připomínka toho, že všechen ten lesk a sláva festivalu, všechny ty sklenky šampusu, opulentní večírky, koncerty, běloskvoucí stříbrné plátno a motýlky… To je jenom pozlátko, díky kterému se nám podaří zapomenout na to, co Vary jsou. Ponurý, krvavý kraj. 

Jan Studnička


Klíčová slova: Karlovy Vary, KVIFF


Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2021

Program Historie Ubytování během festivalu

Filmy 2021 Celebrity ve Varech

 

55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se koná od 20. do 28. srpna 2021. Festival letos přinese řadu českých premiér. Zahájení bude patřit filmu Zátopek. I přes veškerá koronavirová opatření se můžeme těšit na KVIFF ve vší parádě.


Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.