Podle těchto informací se bin Ládin setkal ve východoafghánské provincii Konar (leží na hranicích s Pákistánem) s legendárním velitelem afghánských mudžáhedínů Gulbuddínem Hekmatjárem. Ten proslul nesmlouvavým přístupem v boji proti někdejší sovětské okupaci, pak se postavil i proti vládě Tálibánu, tvrdě však nakonec také odmítl přítomnost mezinárodních jednotek v zemi.
Bin Ládin a jeho staronoví spojenci prý chtějí využít k atentátům současnou, rozbouřenou situaci v arabském světě. Hodlají rozdmýchat ještě větší nenávist k Západu, Židům a Americe. Nahrávají jim k tomu arabské revoluce, protože situace se v mnoha zemích a na mnoha místech severní Afriky a Blízkého východu stává politicky a bezpečnostně nepřehlednou. Navíc radikální islamisté mohou využít arabské volání po svobodě k tomu, aby se etablovali také na politické úrovni.
Útoky se údajně mají odehrát s pomocí palestinských radikálních skupin a Ládinova al-Ká’ida měla v minulých měsících navázat opět spolupráci s islamistickým Muslimským bratrstvem, které má velmi silné společenské a politické pozice v Egyptě či Jordánsku.
