Z Japonska pro Reflex.cz: Jan Rod studuje na tokijské univerzitě Keio. Pro Reflex.cz píše, jaká je situace v hlavním městě Japonska, stiženého zemětřesením a tsunami s tragickými následky.
Budovy v Tokiu jsou pozhasínané, šetří se. V televizi dnes říkali, že nebude třeba provádět plánované blackouty (odstavení elektrického proudu) v původní míře, protože lidé sami od sebe šetří – automaticky, nezištně, bez příkazů. Obyvatelé hlavního města zůstávají v klidu; většina lidí šla dnes do práce jako každý jiný den – zato cizinci si houfně vybírají dovolenou a pod strašákem radioaktivity opouštějí Tokio, zpravidla směrem na Ósaku či Kjóto. Jejich přístup je zvláštní jejich naprostou ukázněností, v supermarketech je sice méně základních potravin a u benzínek fronty, celkově ale plánuje naprostý klid.
Provoz vlaků je omezen právě z důvodu šetření energií, a tak jsou dnes metra ještě nacpanější, než obvykle (a tlačiči, speciálně vyčlenění pánové, kteří v bílých rukavičkách dotlačí do vagónu ty, kteří už by se tam nevešli, tak mají dvakrát tolik práce). Nikdo však „neremcá“, všichni ví, jak vážná situace je. Krizi způsobenou jadernou elektrárnou na nejhůře zasaženém severovýchodě země tolik neřeší; nikdo nepochybuje o tom, že je to velký problém, ale lidé věří svým autoritám a respektují je, takže ví, že si s tím nemusí lámat hlavu sami.
Nevím, jak by na takovou situaci reagovali Češi. Mám ale pocit, že by se chovali více egoisticky, každý sám za sebe. Japonská společnost drží mnohem více pospolu; mnoho Japonců, s nimiž jsem hovořil, si je jisto jednou věcí: jsou tu potřeba pro ostatní, a tak je ani nenapadne uvažovat o odjezdu.
Autor studuje univerzitu Keio v Tokiu.
