Za čtenářskou diskusí lze vidět dva pohledy: 1. Jaký je smysl tradičního pohřbu s obřadem? 2. Proč přibývá pohřbů bez obřadu a co k takovému postoji vede?
V odpovědi na první otázku se může mluvit o dvou aspektech. Jednak má pohřební obřad význam pro pozůstalé, protože jim prožitý smutek snáze pomůže vyrovnat se s odchodem blízkého člověka. Druhak při obřadu zaznívají slova díků a uznání, s dotyčným se loučí jeho přátelé. Je to důstojná tečka za životem.
Odpovědět na otázku, proč přibývá pohřbů bez obřadů, je složitější. Jde o trend, protože podle odhadů probíhá takto u nás asi polovina (!) pohřbů. Příčinou je zřejmě sekularizace (odklon od církve) české společnosti, dále nemalé finanční náklady spojené s obřadem, ale i názor „nevyhazujme peníze, když mrtvý už nic neví“. Někomu mohou nepřijatelně znít bezobsažné projevy profesionálních řečníků. A konečně, jistou roli může hrát – v dnešní mediální době – nešetrný humbuk rozpoutaný bulvárem, který často s prominutím „vaří“ titulní stránky z pohřbů slavných několik dnů. Tady by bylo možné uvést řadu jmen.
A právě toho se mohl prozíravě obávat doktor Plzák, byť je to spekulace autora těchto řádků. Přitom je nepochybné, že řada Plzákových kolegů, jeho známých, ale i těch, kterým svou radou pomohl, by přišla na poslední rozloučení s ním a vzdala mu tak hold.
Lze se tedy káravě ptát – vypovídá to cosi nepěkného o naší současné společnosti? Skeptik asi přitaká. Pak lze namítnout: A co davy na hřbitovech každoročně o Dušičkách? Jenomže na to skeptik namítne: to je pozůstatek tradice z minulosti, ale co bude s Dušičkami za třicet padesát let?
Objektivně lze snad nakonec říci: ano, dnes panuje kult mládí a přímo módní je znevažování tradic, i proto se společnost v záležitostech kolem smrti chová přinejmenším bezradně.
Velký materiál o doktoru Plzákovi najdete v příštím Reflexu.
