Článek Pavlíny Wolfové z Krkonoš Pekelné zóny, který vyšel v Reflexu číslo 44/2010, vyvolal řadu reakcí. Mimo jiné zásadní odmítnutí ze strany vedení Krkonošského národního parku. Přinášíme vám nezkrácenou reakci KRNAP na skutečnosti uvedené v reportáži.
Článek Pavlíny Wolfové Pekelné zóny (Reflex, 4. 11. 2010) o tom, jak se údajně chová Správa KRNAP vůči boudařům, je opravdu pekelný. Především proto, že je prakticky kompletně složen z nesmyslů. Je mi moc líto, že nemohu přes (nebo právě pro) svoji mnohaletou práci v médiích a s médii být pozitivnější.
Pojďme tedy k „opravníku omylů“. Vybírám jen ty nejkřiklavější, abych nezabíral prostor opisováním celého původního článku.
1. Reflex: „Buďte rádi, že tolerujeme, že tu můžete žít a pohybovat se. Pamatujte, že to všechno bychom vám klidně mohli zakázat!“ říká rezolutně zástupce správce Krkonošského národního parku na schůzce místním podnikatelům.
KRNAP: Požádali jsme (bez úspěchu) autorku o sdělení jména člověka, který měl tuto nehoráznost říci. Pokud by to totiž byla Pravda, čekal by ho postih za závažné poručení pracovní kázně. Jsme ovšem přesvědčeni, že je to pouze sprostá pomluva (s podpisem autorky). Na všech jednáních s boudaři v posledních dvou letech byl totiž přítomen ředitel správy parku, který garantuje, že taková věta na nich nepadla ani náznakem. Žádáme znovu Reflex, aby nám jméno sdělil, anebo se Správě KRNAP veřejně omluvil.
2. Reflex: Cestou na setkání dostal jeden z pozvaných pokutu, že sem jel na skútru. „Jste v národním parku, choďte pěšky!“ řekli mu dva chlápci a napařili pokutu dva a půl tisíce.
KRNAP: Pokud kdokoli dostal pokutu, nebylo to proto, že jel na nějaké setkání, ale proto, že porušil platný zákon. Mimochodem, v souvislosti s tímto tvrzením Reflexu je zajímavou informací, že minimálně v posledních třech letech se všechna podobná jednání odehrávala v létě, bez sněhové pokrývky. Chudák skútr.
3. Reflex: Není to Krakonoš, kdo tady tomu šéfuje, je to úředník s puncem ochránce přírody.
KRNAP: Autorka, bohužel, pracuje s oblíbeným klišé, které ovšem s realitou nemá pranic společného. Správa KRNAP konzultuje všechna zásadní rozhodnutí s Radou NP (s účastí mj. obcí), s jednotlivými obcemi i se Svazkem měst a obcí Krkonoše. Pokud jde o zásah do vlastnických práv, vždy dochází k jednání s vlastníky a vlastnická práva nenarušujeme žádným způsobem (pokud nejsou omezena zákonem – podobně, jako třeba trestní zákon omezuje vaše právo vlastníka zbraně či zákon o provozu na silničních komunikacích vaše právo vlastníka auta). Správa národního parku není zákonodárce. Je tím, kdo se musí zákonem řídit, stejně jako všichni ostatní. Musí tedy plnit svoje zákonné povinnosti, i když se to mnohdy nemusí všem zamlouvat.
4. Reflex: „Jsem po operaci srdce a když se mi udělá zle, nemůžu k doktorovi. Totiž můžu, když stihnu objet celé Krkonoše a při tom neumřít,“ říká mi majitel Smíchovské chaty v Peci pod Sněžkou Zdeněk Virt. Jemu už ani nevadí to, co ostatním, že nemůže navštěvovat kamarády, že manželka nemůže k holiči, chodit na místa, kam ještě směli jejich tátové, moct si sjet půjčit cibuli k sousedům… Teď už mu prostě jde jen o holý život. Aby v případě potřeby včas dorazil na JIPku…
KRNAP: Nevím, jestli si tento srdceryvný příběh vymyslel pan Virt nebo paní Wolfová, se skutečností ale nemá společného nic. Za prvé – Smíchovská bouda není v „zóně“, ale v ochranném pásmu KRNAP. Dopravu v ochranném pásmu nereguluje Správa KRNAP, ale obce, tedy v tomto případě Pec pod Sněžkou. Ostatně – všichni boudaři (a místní obyvatelé) mají automaticky právo na získání povolení k vjezdu ke své nemovitosti. Paní redaktorce by bývalo stačilo se zeptat nebo si přečíst Návštěvní řád KRNAP. Je to tam napsané.
5. Reflex: Čtyři stupně – 4. ochranné pásmo, 3. ochranná zóna, 2. ochranná zóna a 1. ochranná zóna - jsou pro život a cestovní ruch na hřebenech Krkonoš čtyřmi schody do pekla.
KRNAP: Čtyři schody do pekla? Která jiná turistická destinace v republice (kromě Prahy) má roční návštěvnost 5 – 6 milionů lidí? Mimochodem, pokud autorka navrhuje zrušit národní parky, je to jistě její legitimní názor. Neměla by ho ale maskovat lžemi a nesmysly, maskovanými do „investigativního“ hávu.
6. Reflex: Instituce KRNAP je byrokratické hnízdo jako vymalované a jeho představa správy národního majetku hraničí s absolutistickým režimem, zavání samoděržavím. Zatímco jsme si v demokracii před zákonem všichni rovni, před tímto úřadem ne. O rovnosti tu rozhoduje nadmořská výška. Respektive ochranné zóny, jejichž už tak restriktivní pravidla rok od roku přitvrzují.
KRNAP: Doporučuji autorce seznámit se se zákonem, který upravuje zonaci národních parků, ale zejména s realitou toho, co se v KRNAPu ve skutečnosti „rok od roku“ mění. Počínaje jasným stanoviskem k desítkám plánů a projektů na další rozvoj sjezdového lyžování, akceptovaným (až na dva problematické body) napříč regonem, konče každoročně rozšiřovaným seznamem cyklotras, podílu Správy KRNAP i na financování sportovní infrastruktury (úprava běžeckých tratí), nových vycházkových tras, připravovaných MTB tras, skialpinistických tras, uvolnění striktního zákazu zimního lezení po ledopádech…Do vyjití posledního čísla Reflexu jsme slyšeli ze všech stran (včetně Reflexem citovaných boudařů) přesně opačná hodnocení posledních let…
7. Reflex: Týdně má (boudař na Liščí louce) deset oboustranně nadějeplných telefonátů, jestli má v chatě volno. Desetkrát pak naděje umírá, když z druhé strany aparátu slyší: „No, ale jestli se k vám nemůže autem ani autobusem, jakpak bychom k vám ty tři děti dostali? A ještě zrušili tu cyklostezku? Tak to promiňte, to nebereme. Chápete, ne?“
KRNAP: Klienty k chatě samozřejmě může bouda dopravovat a všechny to také nabízejí. Ty, které mají parkovací místa na jejich počet dostávají i povolení k vjezdu (nikoli samozřejmě dalšímu ježdění po horách) i pro stejný počet aut svých klientů. Auta všech klientů se ovšem k boudám opravdu nevejdou (pokud nemá být mezi boudami jen parkoviště, což by jejich klientům nepochybně příliš nekonvenovalo – naopak denně řešíme dotazy a stížnosti návštěvníků parku, že jsme příliš benevolentní a provoz na horách je moc silný). Zrušili jsme cyklostezku? Jakou? Až k uvedené chatě může kdokoli na kole bez problémů dojet. I to je jedna ze změn posledních tří let. Do té doby tam nikdy žádná cyklostezka nevedla.
8. Reflex: Víc než sto tisíc měsíčně stojí (na Tetřevích boudách) při běžném provozu energie. Když sem přestanou pouštět autobusy s turisty, přijde Miroslav Radionov nejdříve o dva miliony ročně a nakonec ho to položí.
KRNAP: Realita je poněkud jiná. V Návštěvním řádu je explicitně uvedena možnost vjezdů autobusů k Tetřevím boudám, má k dispozici dostatek povolení k vjezdu pro své klienty, protože jako jeden z mála má u boudy dostatek parkovacích míst s lapolem…
9. Reflex: Zdeněk Virt ze Smíchovské chaty dodává : „Všichni bychom se móc divili, kdyby začal KRNAP vymáhat ty zákony a pravidla! Nikdo bychom tu nemohl žít, natož zásobovat, mít funkční kuchyně, koupelny, komíny, auta, skútry. Prostě, kdybychom tu byli tak, jak je to dneska psáno, můžeme jen stát, koukat a dejchat. Možná. Boudy porušují vyhlášky, ví se to. Naše pozemky jsou v mapách poseté zelenými fleky od ochranářů, nesmí se na nich ani sekat tráva natož kopat nebo něco postavit! Soukromé vlastnictví tu neplatí, platí tu to, co se rozhodne KRNAP vymáhat. Ovšem funguje to tak, že prostě něco nevymáhá a něco ano a nikdy nevíte, co to bude příště.“
KRNAP: Tak jsme krutí zkostnatělí úředníci, kteří na horách nenechají nikoho přežít anebo nedostatečně vymáháme zákon? Mimo to, tvrzení pana Virta jsou skutečně hořko-úsměvná. Už jsem psal, že veškeré aktivity, odehrávající se na soukromých pozemcích musí mít pochopitelně Správa KRNAP s vlastníky projednané, jinak na ně může zapomenout (tedy, přesněji, zákon dává možnost zasáhnout z důvodu ochrany přírody i na soukromém pozemku bez souhlasu vlastníka, ovšem Správa KRNAP toto ustanovení nikdy nevyužila). Na pozemcích se nesmí sekat tráva? Správa KRNAP na údržbu a sekání horských luk rozdělila vlastníkům jen v roce 2009 víc než 3,5 milionu Kč. Auta, zásobující boudy samozřejmě z návštěvního řádu mají nárok na povolení k vjezdu. A co se vymáhá a nevymáhá lze zjistit vcelku snadno – stanovuje to zákon a upřesňuje platný Návštěvní řád a Plán péče (které si rozhodně neschvaluje sama Správa KRNAP).
12. Reflex: Vlastně na takovou ilegální konferenci na Tetřevích boudách s jasně formulovaným cílem: „Nechceme být tolerovaní. Chceme tu žít a podnikat podle rozumně nastavených pravidel. Jestli tu chcete udělat rezervaci, dejte sem ostnatý drát a odškodněte nás, my odejdeme.“
KRNAP: Před touto „ilegální” konferencí jsme byly dotazováni, co všechno by se mělo řešit, že jsou spokojeni s komunikací, ale že by bylo dobré aby vystupovali jako jeden organismus. Aby se, takříkajíc, netříštily zájmy (boudařů a národního parku). Správa KRNAP tuto aktivitu podporovala a bude podporovat, protože i pro nás by bylo přínosné, kdybychom záležitosti, společné všem boudařům, mohli projednávat s jejich vlastním zvoleným zástupcem. Zajímavé je, že například mě osobně pan Radionov výsledky těchto aktivit prezentoval trochu jinak. Asi tak o 180 stupňů.
13. Reflex: Naše hory prý v těch měsících bez sněhu drží těsně nad vodou Pražáci, ostatní na to už ale zjevně hodili loď. Nakonec, proč sem vyrazit? Je to tu hezké, ale ani za poplatek se tu nelze na spoustě místech pohybovat autem, někde, kde to donedávna šlo, už ani ne na kole.
KRNAP: No, on je tu ale od roku 1963 národní park. I za současné regulace si velké počty návštěvníků stěžují na přílišný provoz přímo v horách. Ale hlavně národní park tu byl vyhlášen pro ochranu přírody a rekreaci, nikoli pro autoturistiku a projížďky autem a na skútrech (v čemž se shoduje se všemi národními parky světa, liší se tím, že je oproti většině z nich velmi benevolentní). Zajímavé je, že když autorku tolik trápí několik cest v Krkonoších s regulovaným provozem, nebojuje stejně vehementně za práva motoristů užívat si českých lesů. On je totiž vjezd autem striktně zakázán (nikoli tedy regulován, jako v KRNAP) do naprosto všech lesů v Česku.
A kde že to donedávna šlo na kole a nyní už ne? Nějaký konkrétní příklad? Správa KRNAP naopak síť cyklotras neustále rozšiřuje (mj. na návrhy obcí a podnikatelů).
14. Reflex: „Za to, že jsem jel rolbou pro zboží na Luční boudu, mě dali do správního řízení a právnička KRNAP Bouzková mi vyhrožovala, že mi můžou dát i padesát tisíc pokutu, a tak když mi tu jezdili osmdesátkou na skútrech přes pozemek, natáhl jsem ocelové dráty,“ říká suše.
KRNAP: Věřím pevně, že jde jen o nešikovnou formulaci autorky článku. Pokud by totiž myslela vážně to, co z uvedeného vyplývá, tedy že Petr Vydra natahoval dráty proti zaměstnancům KRNAP prohánějícím se po horách na skútrech, pak jde o nehoráznou lež.
15. Reflex: Čistí tu (Petr Vydra) vodovodní výpusti, o které by se měl KRNAP starat, ale nestará, spolu s dalšími chataři nechává vyrábět a staví nové rozcestníky, protože ty státní dávno uhnily.
KRNAP: Ano, to je dobře, že to Petr Vydra dělá. Protože Kolínská bouda je vlastníkem výpustí a proto starat se o ně, je jeho povinností. Turistické značení pochopitelně zajišťuje a platí Správa KRNAP. Kromě toho boudařům nabízí (a hradí) i jednotné značení dřevěnými gravitovanými šipkami cesty k jednotlivým boudám.
16. Reflex: „Mimochodem, s tím vjezdem je to tak, že když chcete jet přes Černý důl legálně, najedete cestou pro dvacetikorunovou povolenku navíc čtyřicet kilometrů Krkonošským národním parkem. Inu, ochrana přírody po česku!
KRNAP: Opět nepravda. Pokud jede návštěvník na horskou boudu, stačí, aby se prokázal voucherem k ubytování. Tento systém vznikl mj. v komunikaci s místními podnikateli, vč. Petra Vydry.
17. Reflex: Po krásné nové silničce, jako když střelí, kterou zaplatila Evropská unie. Přímo do lůna lesa. A není to ledajaká silnička. Začíná z ničeho nic (doslova) a končí na zámku! Lépe řečeno – na Zámečku, jak se tady říká. Zámeček je stará roubenice po rekonstrukci. Přicházím a pod okapem visí dělník. „Čí to je, nevíte?“ ptám se. „Krnapákov“, odpovídá slovensky. „Sem sa jazdia na džípoch ožierať, strielať a trtkať. To si tak niekto žije, však?“ Nelze, než souhlasit.
KRNAP: Jedná se o starou Horskou silnici, která byla totálně zničená za léta používání, zejména z doby imisní kalamity (70. – 80. léta), kdy bylo nutno v důsledku odumírání odvést velké množství stromů. Nezačíná z ničeho nic, ale normálně odbočuje v Rudolfově ze silnice z Dolního Dvora. Byla opravena (nikoli za peníze EU, ale Správy KRNAP, povrch není asfalt, ale hutněný recyklát) a samozřejmě od Zámečku dále pokračuje jako nádherná turistická povalová cesty s několika dřevěnými mosty. K onomu údajnému dělníkovi: Nemáte na něj telefon? Aby mi dal vědět, až tam zas taková akce bude…
18. Reflex: A než úplně opouštíme Pec pod Sněžkou, kyneme slavné lanovce, kterou opravují-neopravují už skoro patnáct let. Kabely vedou nepravděpodobně po povrchu, protože kdyby se prý zakopaly, museli by tu přeskupit kameny a to je, podle ochránců přírody nepřípustné.
KRNAP: Při alespoň minimální informaci z oborů jako je geologie, půdní biologie, entomologie či bryologie by autorka jen obtížně mohla považovat výkopy v tak extrémně citlivém ekosystému horské tundry za tak banální záležitost. Tvrzení, že se lanovka neopravuje, je naprosto absurdní. Lanovka se opravuje pravidelně, protože jinak by již dávno nebylo schopna provozu. Komplexní rekonstrukce lanovky je připravena a na jejích podmínkách se Správa KRNAP korektně dohodla s investorem tak, aby krkonošská příroda utrpěla co možná nejméně.
Opravdu nebylo v mých silách reagovat na úplně všechny nesmysly, protože nic jiného v článku Pavlíny Wolfové bohužel není. Škoda. Nedávno jsem na svém blogu volal po široké a otevřené veřejné diskusi o tom, jak by měla vypadat státní ochrana přírody a co si od ní slibujeme jako společnost. Jedno je dnes jisté. S Pavlínou Wolfovou a týdeníkem Reflex v seriózní a férové debatě počítat nelze.
PS: Reflex prý do uzávěrky nemohl získat naše stanovisko. Nu, není divu. Musel by si o něj totiž říct. Prostá čísla. Mail od P. Wolfové se žádostí o stanovisko byl odeslán 29. 10. v 10:55. Odpověď s reakcí našeho mluvčího odeslána Reflexu (potvrzený příjem) 29. 10. v 17:39. Někdo tu nepíše pravdu.
Mgr. Jakub Kašpar
Náměstek ředitele Správy KRNAP
