Karadžičov druh Ratko Mladič už zrejme vyzerá inak.
• Zdroj: ČTK
Srbové desetinásobně zvýšili odměnu za dopadení Mladiče. Dělají si srandu?
Magdalena Sodomková
31. října 2010
·
08:22
Když jsem pracovala v novinách, bývalo noční můrou večerní služby, že zatknou Ratka Mladiče. Jenže jak se ukázalo, editoři mohli být, co se tohoto válečného zločince týče, úplně klidní. A bez obav si odskočit na pivo. Srbové, ač se dušují, že opak je pravdou, to totiž s vydáním muže, který stojí za masakrem osmi tisíc muslimů v Srebrenici roku 1995, moc vážně nemyslí. Včera vyšla v agenturách zpráva o tom, že Srbové desetinásobně zvýšili odměnu za dopadení muže, jehož vydání před tribunál v Haagu, je podmínkou pro přijetí země do Evropské unie. Za informace k jeho dopadení prý vyplatí 10 milionů euro. Chtějí snad bychom jim zatleskali?
Podle srbských úřadů je do pátrání po Mladičovi zapojeno až deset tisíc lidí. Tomu se říká neúspěch! Ostatně ani s vydáním Radovana Karadžiče Srbové dvakrát nespěchali, jeden z nejhledanějších mužů světa, vůdce bosenských Srbů, si žil poklidně do roku 2008 přímo v Bělehradu a pracoval na soukromé klinice. Jenom si, pravda, nechal narůst vousy, a v rámci konspirace vyměnil manželku za mladší milenku. Ze Srbska se stále ozývá ukřivděný tón, že Mladič – slovy zástupce hlavního žalobce pro válečné zločiny Bruna Vekariče – „drží současnou generaci jako rukojmí“. Snad by ještě nechtěli, abychom je politovali, že je Unie kvůli nějaké té genocidě nechce. Informace o tom, jak se „kolem Mladiče stahuje smyčka“, by si Srbové mohli odpustit. Tím spíš, když se čas od času objeví video, kde osmašedesátiletý generál, zodpovědný za největší krveprolití v historii Evropy po druhé světové válce, v dobrém rozmaru tančí na svatbě, nebo se mazlí s nemluvňátkem. Po patnácti letech od Srebrenice, mě zajímá jediné: zpráva o jeho zatčení.
