
Horníky, kteří jsou uvězněni v jihoamerickém podzemí od 5. srpna, má na povrch dostat speciální kabina, která k nim bude spuštěna vyhloubenou a rozšířenou šachtou. Pokud bude nutné šachtu vyztužit vniřním pláštěm, protáhne se záchrana o dalších deset dní - v případě, že by se pokračovalo bez pláště, mohli by se horníci dostat na denní světlo už o víkendu.
Dlouhotrvající drama, které je vyprávěno napříč spektrem světových médií, tak vstupuje možná do posledního dějství. Od momentu, kdy se z podzemí dostala na povrch první zpráva na ušmudlaném papíru, která svědčila o tom, že ztracení horníci jsou naživu, i od chvíle, kdy speciální kamera poprvé přinesla záběry tváří podzemních trosečníků, se z incidentu v Jižní Americe stala globální story. Potenciál příběhu je neodolatelný - v časech, kdy jsme na tom s velkými příběhy tak bídně, že musíme zavírat lidi do uzavřených míst sami (v bizarních reality shows typu Big Brother, který v současné době zažívá v Americe renesanci), se do televize a na stránky novin dostala skutečná reality show, ve které slovo "reality" po dlouhé době zase není úplná lež.
Odborníci z NASA radí horníkům, jak spolu přežít ve stísněném podzemí, odborníci z PR je připravují na to, jak přežít v mediální smršti, která je čeká na povrchu. Když dokážeme využít vědomosti, s nimiž dobýváme vesmír, půl kilometru pod zemským povrchem (jako NASA) a umění toho, jak lidi tahat za nos, abychom pomohli trosečníkům přežít v mediálním světě (jako šíbři z PR), možná to s námi ještě není tak špatné a dokážeme usilovat o něco, co má smysl. Abychom s tím ale začali, potřebujeme krizi.
Zaujal vás článek? Hlasujte pro nás v Křišťálové Lupě 2010. Děkujeme.