Povodeň na severu Čech

Povodeň na severu Čech Zdroj: Tomáš Tesař

Děsivá předpověď: povodňový neklid potrvá ještě 20 let

Velká povodeň v roce 1997 na Moravě, ještě rozsáhlejší v roce 2002 v Čechách, rozsáhlé záplavy před čtyřmi let, loni v červnu podobná lokální katastrofa na Jesenicku a v těchto dnech v severních Čechách. Co nás v tomto směru ještě čeká? Bohužel předpovědi odborníků jsou pro naši zemi pesimistické.

 

Když v dubnu 2006 významný geolog Václav Cílek, který se fenoménu povodní a vůbec stavu krajiny v České republice dlouhodobě věnuje, předpověděl dalších dvacet až třicet let neklidného povodňového období, mnozí politici, úředníci i občané tehdy jeho slova odmítli. Obvinili ho z toho, že „straší“ lidi. Ukazuje se však, že v mnohém měl pravdu. Nezměnily se totiž důvody, proč ke stále častějšímu zatopování obydlených oblastí u nás dochází.

 

Povodeň na severu ČechPovodeň na severu Čech|Tomáš Tesař

 

Kromě radikálnějších výkyvů počasí, uvádí Cílek zejména tyto důvody:  „Od roku 1500 existuje mnoho kronik, které dávají dobrou představu o našich povodních. Od té doby jich bylo více než 500 v různé intenzitě. Podle těchto dat se dají vysledovat období povodňového klidu a neklidu. Neklidná období trvají 30 až 50 let a velké záplavy jsou v nich od sebe vzdálené průměrně jedenáct let. Z toho vyvozuji, že máme dvacet až třicet let tohoto neklidu ještě před sebou. I když jde o pouhé statistiky, tak existují trendy vývoje a cykly, z nichž vyplývá, že v polovině devadesátých let dvacátého století se začalo proměňovat klima celé Evropy. Nastalo období extrémů a povodňových neklidů. Například holandští vědci si nechali v roce 1994 vypracovat studii a v ní se objevilo, že srážky teď trvají delší dobu a jsou na větších plochách. Tím se automaticky vytváří předpoklad k povodním.“

 

Povodeň na severu ČechPovodeň na severu Čech|Tomáš Tesař

 

Samozřejmě, že nejdůležitější příčinou záplav je počasí, ale k tomu, aby se voda rozlévala s obrovskou rychlostí v místech, kde jsou obydlí, přispívá svoji činností i člověk sám. Podobné úvahy se objevily i teď v severních Čechách.

 

Povodeň na severu ČechPovodeň na severu Čech|Tomáš Tesař

 

I čeští hydrologové si například už před patnácti lety všimli, že i když málo zaprší, jim rychle někde vyskočí povodňová voda. To proto, že málo vody zůstává v krajině. Až kolem 12 až 14 procent Evropy (v  Česku je to podobné)  je dnes vybetonováno a vyasfaltováno, to je jeden z důvodů. Dalším problémem je stav lesa, zejména nepřiměřeně velké množství smrků. Pro zadržení vody by bylo lepší mít daleko více listnatých stromů. Jinak se také obdělává zemědělská půda. Už naši předkové věděli, proč orat po vrstevnici, nechávat na poli velké hroudy či kolem své obdělávané půdy nechat hlubší rýhu. To vše zadržovalo vodu. Podle biologů zase schopnost zemědělské půdy vázat vodu závisí na množství žížal. V okamžiku, kdy padesát let používáte pesticidy, herbicidy a umělá hnojiva, půda ztrácí svoji strukturu a je ve špatném stavu. Výsledek? Voda, která stéká, a povodně, které mohou být stále častější. O a vodohospodáři stále marně upozorňují, že velmi důležité je, aby se co nejvíc vody vsáklo na místě, aby se řeka mohla volně rozlévat v krajině a aby bylo v okolí obcí pečováno o hráze a koryto.

 

Mnoho věcí, známých našim předkům, jsme ale ignorovali a dál ignorujeme. Když se k tomu přidají extrémní výkyvy počasí, bleskové povodně se budou podle všeho opakovat velmi často.

 

Viliam Buchert, viliam.buchert@reflex.cz

Foto: Tomáš Tesař