Vyžla, ričbek a Etologická poradna ...

Zpětná vazba od čtenářů je pro píšícího autora tím nejcennějším zdrojem informací. Dostal jsem snad sto padesát dopisů, e-mailů a SMS k článku o výchově psů. Byly v něm dvě chyby. Tu první jsem nezavinil, ergo se za ni nestydím a neomlouvám - ale zdůrazňuji, že si jí všiml (respektive - zareagoval na ni) pouze jediný čtenář (přesněji čtenářka). V článku nebyl uveden zdroj informací. Tu druhou jsem zavinil, i nezbývá než se hluboce a co nejpokorněji omluvit majitelům vyžel i ričbeků. Pletu si je. První chyba byla, že celý text - jak si všimla ona jedna jediná čtenářka - byl zjevně pouze dílem jakéhosi Doležala, o němž je sice známo, že nějaké uslintané bestie chová, ale rozhodně není kynologickým expertem ... Ergo byl text v podstatě nevěrohodný - a jediná reakce.
Takže abych to uvedl na pravou míru, text samozřejmě není dílem pouze uslintaného Doležala, ale rovněž a především vznikl při konzultacích v pražské etologické poradně Spokojený pes. Její provozovatel, pan Martin Mrázek, je onen nejmenovaný chlap, co na fotografiích k článku cvičí Kačenku ... Odstavec o něm bohužel vypadl při následném redigování a ani nevím, komu z kolegů poděkovat. Druhá, ona zásadní, dle pisatelů mailů smrtelná, neodpustitelná a ponižující chyba byla, že jsem si v popisku k fotce ukazující volného psa bez košíku na ulici spletl maďarského ohaře - vyžlu - s ričbekem. Čtyřiasedmdesát pohoršených dopisů přišlo od majitelů vyžel.
Byly relativně stereotypní - jak je možné, že v prestižním časopise může pracovat takový blbec, který si jejich krásného psa plete s něčím tak ohavným, jako je ričbek. Pětasedmdesát pohoršených dopisů přišlo od majitelů ričbeků. Byly relativně stereotypní - jak je možné, že v prestižním časopise může pracovat takový blbec, který si jejich krásného psa plete s něčím tak ohavným, jako je vyžla. Pro neznalé - obě nepříbuzná plemena jsou si podobná asi jako americký staffordširský teriér s pitbulem.
Proto se tímto jak majitelům vyžel, tak ričbeků hluboce omlouvám a čestně prohlašuji, že je mi úplně jedno, zda mne pokouše volně pobíhající vizsla, nebo ridgeback.