Tradiční vietnamské večerky, které se až donedávna těšily přízni obyvatel hlavně díky tomu, že snad nikdy nezavírají, se v současnosti celoplošně potýkají s masivním úbytkem zákazníků. Hlavní a jedinou příčinou je strach lidí z koronaviru, který řádí převážně v Číně, odkud se však pomalu šíří po celém světě. Lidé se tak z opatrnosti vyhýbají čemukoliv, co vypadá čínsky, a to včetně všech osob asijského vzezření. Asijské večerky tak zejí prázdnotou. Rohlíky, lahváče ani papriky nikdo nekupuje. Lidé se bojí do večerky jenom vstoupit.
„Já jak čtu všechny ty zprávy, tak jsem raději opatrný. V dnešní globalizované době nikdy nevíte, jestli ten rákosník, co sedí vedle vás v tramvaji, není náhodou nakažený Číňan. Na to si dneska musíme dát bacha. Těmhle lidem z Číny se raději vyhýbám,“ prozradil pan Jaromír, který pro jistotu ze svého jídelníčku vynechal i čínskou kuchyni. „Jistota je jistota,“ tvrdí.
Ostatně není sám, který se od čínské kuchyně raději drží dál. Poznávají to i čínské restaurace, které hlásí rekordně nízké ceny, a to ani nevadí, že jsou zaměstnanci rodilí Češi. „Skoro nikdo nám sem nechodí. Lidé se bojí koronaviru, což je absurdní. Vaříme z českých surovin, zaměstnanci jsou Češi a s Čínou nemáme vůbec nic společného. Že jsem se na to tenkrát nevykašlal a místo čínské restaurace si nezaložil raději italskou. Dával bych ananas na pizzu a byl bych spokojený,“ povzdechl si Kamil Novák, majitel čínské restaurace v Brně. „Když se lidé dozvědí, že vlastním čínskou restauraci, obchází mě obloukem. I manželka se ode mě raději odstěhovala a vzala s sebou i děti,“ dodal Kamil Novák.
Cokoliv čínského v obyvatelích vzbuzuje strach a paniku a je jedno, že dotyčný člověk nemá s Čínou nic společného. „Pro našince je složité rozpoznávat jednotlivé asijské národy. Pro nás vypadají všichni stejně a očividně jsou všichni z Číny. Nemůžeme si pomoct a házíme tak všechny Asiaty do jednoho pytle. Je to tak pro nás jednodušší,“ vysvětluje automechanik Pavel Zoufal, protože dneska se může každý vyjádřit k čemukoliv a dostane k tomu prostor.
„Já to nechápala. Já nebyla z Čína. Já prodávala papriky a vzadu za pultem v komůrce já pěstovala marihuana. Lidé vůbec nezajímala, že já mít kořeny ve Vietnam, který neměla s Čínou nic společného. Lidé pobláznila z koronovira. Já nikdy nebyla v Číně. Já nikdy nebyla nikde. Já se narodila v Čechách a mluvila jenom lámanou čeština. Já v životě nevytáhla paty z města,“ stěžuje si pan Pchu Novotný, který v Plzni provozuje večerku, kterou převzal od svých rodičů, kteří do Čech přicestovali z Vietnamu na začátku osmdesátých let.
Vypadá to, že dokud se situace kolem koronaviru v brzké době nezlepší, čeští vietnamští prodejci z večerek půjdou žebrotou. Čínské restaurace budou následovat.
Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Vietnamské večerky sice koronavirus zatím ještě neničí, obyvatele asijských zemí už ale straší dost.
