V šesti po sobě jdoucích dnech vám přinášíme sérii příběhů mladých podnikavců, kteří přispívají k dobru svých komunit – navštívíme Českobudějovicko, Uherskohradišťsko, Zlínsko nebo Královéhradecko. Dnes si přečtěte o projektech elektronického obecního zpravodajství od dvou mladých mužů, kteří se zabývají sledováním „každodenních radostí a strastí lidí v moravských i českých dědinách“.
Na rozhovor a focení přinesli ošatku senzačních tvarohových koláčků a bez firemní lahvinky domácí slivovice nás odmítli propustit – že prý „slovácká medicína usnadňuje komunikaci“. A o komunikaci toho vědí pohostinní Moravané Petr Tomášů (23) a Marek Pinkava (26), rodáci z ani ne dvoutisícové obce Jalubí na Uherskohradišťsku, opravdu dost.
Tihle dva sousedi a kamarádi z dětství vymysleli ještě na střední škole zajímavou alternativu chrastivého obecního amplionu. „Když nám měnili rozhlas z drátového na bezdrátový,“ vzpomíná Petr, „všichni z vesnice nadávali, že to praskání není slyšet. My jsme nechtěli brblat s ostatními a pokusili se najít řešení, které se nakonec rozšířilo do okolních obcí.“
A nejen do okolních. Službu Hlášenírozhlasu.cz, jejímž prostřednictvím radnice občanům rozesílají důležitá oznámení modernějším způsobem než po drátě – mailem a esemeskami, prostřednictvím sociálních sítí a aplikací, na webu i po chatu –, si u jejich firmy URBITECH objednala zatím šedesátka klientů, od malých vísek po města typu Mikulov nebo Dobříš. Starostové si produkt náramně pochvalují: mohou ho svými připomínkami vylepšovat a dodávat do systému „elektronického rozhlasu“ nové prvky, navíc cena služby je velmi nízká, začíná na necelé pětistovce měsíčně. „Lépe se jedná s menšími dědinkami,“ říká Marek s tím, že ve městech trvá mnohem déle, než se zastupitelé rozhoupají. „V zastupitelstvech obcí není taková byrokracie a lépe se tu dostanete k člověku, kterého náš projekt zaujme, nebo dokonce nadchne.“
Dalším projektem pánů Pinkavy a Tomášů je Čištěníulic.cz. Tahle služba občany s předstihem upozorňuje na bloková čištění v jejich ulici – vzpomeňte si, kolikrát jste vy sami zapomněli včas přeparkovat a měli z toho mrzení (čti: pokutu a odtažení). S „čisticí“ softwarovou aplikací duo mladých programátorů z uherskohradišťské elektroprůmyslovky před čtyřmi lety získalo třetí místo v soutěži SOČ, Středoškolská odborná činnost, a zvláštní cenu Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského. „Tyhle studentské soutěže jsou výborná věc,“ tvrdí spoluautor webu Hlasenirozhlasu.cz a Cisteniulic.cz Petr Tomášů. „Jejich termíny mladého, často značně rozevlátého člověka donutí, aby své věci dokončoval, a rady i kritické připomínky členů porot nebo ostatních soutěžících ho posouvají správným směrem.“
Petr Tomášů dnes při podnikání studuje obor Informatika ve veřejné správě na brněnské Masarykově univerzitě, Marek Pinkava absolvoval elektrotechniku a komunikační technologie na VUT. Oba zatím odolávají lákadlům velkých firem (a okamžitě vydělaných velkých peněz) a dál se věnují svým službám a výrobě informačních systémů na míru. „Když má člověk něco svého a jde si za tím, je to víc,“ tvrdí Marek. Petr kolegu doplňuje: „Já odjakživa toužil po svobodném povolání, kdy si člověk sám zadá úkol a určuje si sám směr vývoje, není vázán pracovní dobou od–do, a především nepodléhá nařízením shora.“
Napodobitelům svých projektů a právním sporům se nevyhnuli, i když zdaleka nejsou tak komerčně orientovaní jako ostatní start-upeři – namísto soustředění se na koncového zákazníka se rozhodli pracovat spíš pro veřejné blaho a poznávat „každodenní radosti a strasti lidí v moravských i českých dědinách“, jak říká Petr. Přehnanými ambicemi podle něj programátorské duo rozhodně netrpí: „V Silicon Valley se skrze náš cílový sektor nevidíme, i když velké české start-upy typu letenkového Kiwi.com nemůžeme neobdivovat. Zatím nemáme rodiny a děti, takže můžeme veškerý čas věnovat vývoji. Cílem je vybudovat silnou společnost, která bude hrát významnou roli na trhu a její služby budou pomáhat, a to nejen v České republice.“
Na zítra pro vás chystáme článek o restauraci Secrets Jana Jáši a Romana Hloušky.
Čtěte v tištěném Reflexu:
