nahoru

Deník Colours of Ostrava: Příběh ukradeného filmu

Milan Tesař22. července 2017 • 14:00
Deník Colours of Ostrava: Příběh ukradeného filmu
foto: Martin Bartkovský

Uhlobaron Ptáček v Cimrmanově hře Vizionář přijímá informaci, že by mu někdo mohl vzít důl, s krajní nedůvěrou. Důl je přece díra v zemi. Ta scéna se mi vybavila, když jsem se dozvěděl, že nám v Ostravě někdo ukradl film. Jak ukradl film? Copak to lze? Bohužel, je to snazší než kdykoli předtím. Zloděj dnes nepotřebuje dvoukolák, aby na něj naložil krabice s filmovými kotouči a prchl neznámo kam. Profesionální disk o velikosti krabičky od cigaret s filmem JXD: Nepřesaditelný, jenž jsme v druhé světové premiéře (hned po Varech) chtěli promítnout na Colours, prostě zmizel ze stolu.

Přepadl mě ambivalentní pocit složený z pýchy (vždyť filmy se kradou hlavně Lucasovi a Tarantinovi a motivem bývá jejich obliba a nedočkavost), a děsu. Kino v našem Reflex Alarm Music stage ve festivalovém areálu bylo pět minut před inzerovaným začátkem nabité k prasknutí, filmová delegace v čele s režisérem Igorem Chaunem a JXD nastartovaná v předsálí, a film nikde.

Ale já měl tušit, že se jednou něco zvrtne, protože zatím byli na Colours všichni v pohodě. Tedy až na Norah Jones. Ta během svého čtvrtečního vystoupení vypadala, jako by se před koncertem dozvěděla, kolik bude platit na daních, a na těch velkoplošných obrazovkách vypadá každý stres stonásobně větší. Jinak další program běžel po středečních zmatcích s velkým objemem lidského materiálu jako po másle.

V pátek se den vyplakal už dopoledne, s nástupem prvních odpoledních kapel už zase žhnulo sluníčko. Stál jsem na rozpáleném náměstí před hlavním pódiem a nemaje nic lepšího na práci, nepozorovaně jsem si na odhalených ramínkách děvčat četl v kérkách. Domýšlel si jejich obsah. Například jakási slečna čekající pod pódiem měla na pravém rameni vytetován basový f-klíč. Co je to za dívku, pomyslel jsem si, která svou kůži nevratně spojí s hudební značkou, která předznamenává notový zápis vesměs hlubokých dechových nástrojů? Napadlo mě, jestli to není muzikantka, vypadnuvší pro dnešek z nominace Janáčkovy filharmonie, která se před našima očima právě umně zanořila do hitů Michala Hrůzy a diváci to kvitovali sborovým zpěvem. Nenápadně jsem dívku obešel, nevypadala na tubistku ani na pozounistku. Zeptat jsem se neodvážil, a tak posluchačka s f-klíčem zůstane navždy opuštěna se svým tajemstvím.

Historik hledá Stalinovy masové hroby. Začal vadit Putinovi a teď mu hrozí 15 let vězení

Já si jdu pro pivo, courám se areálem a podivuju se, jak člověk ty Hrůzovy písničky obtížně dostává z hlavy. Na to je jediný lék – jiná muzika. Ve stínu vysokých pecí hrají na malém pódiu Clarinet Factory, podmanivý, vlastně velice intimní zážitek koření příchod šesti zpívajících děvčat z Ostravice, které si nechávají říkat Grunik. Jakoby se z nebe snesl anděl. Je povznášející slyšet lidovky v takhle křehkém provedení, já bych snad i zaplakal, kdyby mě v tu chvíli nebodla do ruky vosa. Na pivo v mé ruce jsme měli chuť oba a ona zvítězila.

1080p 720p 360p
Třetí den na Colours: Návrat legendy, šílenec v červeném a JXD na plátněVIDEO Martin Bartkovský

Jediná výhoda té bolesti spočívala v tom, že když jsme s filmaři seděli tváří v tvář publiku, těšícímu se na film, který nebyl, natáhl jsem z zoufalství čas: „Igore,“ povídám, „mám pro tebe výbornou zprávu. Bodla mě vosa.“ Obrátil jsem se k publiku: „Vy to tady v Ostravě asi nevíte, ale v Praze se mezi filmaři traduje letitá pověra, že až vedoucí kulturní rubriky Reflexu dostane žihadlo, tak v následujícím roce Igor Chaun získá Českého lva nebo Oscara.“ „Vosa mě bodla za poslední roky několikrát, to není nic nového,“ obracím se k zpátky Igorovi, „ale tys nikdy žádný film neměl. Až teď ho máš!“

Není to pravda, zas ho nemá. Někdo nám ho ukradl.

I taková pitomost natáhla čas do té míry, že dobří lidé zázračně stihli stáhnout z kompu pracovní verzi filmu i s time codem a projekce pro velkorysé publikum mohla začít.

Nakonec byla mnohem delší než samotný snímek. Poslední otázky na tvůrce Nepřesaditelného padly v okamžiku, kdy začínalo svítat.

 

Vše o filmu JXD: Nepřesaditelný čtěte zde >>>




Colours of Ostrava 2018

Průvodce: vstupenky, ubytování, doprava Program a hvězdy Reflex Stage Festival v ulicích
Patrně největší hvězdou letošního ročníku hudebního festivalu Colours of Ostrava, který proběhne mezi 18. a 21. červencem, bude zpěvák Pharrell Williams. Jak vypadal první den s Williamsem, ale třeba i s Vojtěchem Dykem nebo Reflexem si prohlédněte ve fotogalerii Martina Straky. Pokud ještě váháte, pak vás určitě přesvědčí 10 důvodů, proč jet zrovna letos na Colours.


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,960
22,940
29,790
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější