Jezerní slať. Toto je nejzazší místo, kam se můžete coby turista dostat po dřevěné cestě. Okolo ní se chodit nesmí, propadli byste se do rašeliny.

Jezerní slať. Toto je nejzazší místo, kam se můžete coby turista dostat po dřevěné cestě. Okolo ní se chodit nesmí, propadli byste se do rašeliny. Zdroj: Tereza Stonišová

Příjezd k Jezerní slati od Horské Kvildy po silnici
Pohled z rozhledny na Jezerní slať
Pohled z rozhledny. Je vidět dřevěná cesta i vrcholek za slatí.
Cesta, kterou lze slatí procházet. Jinde se chodit nesmí.
Cesta z Horské Kvildy na Jezerní slať
6
Fotogalerie

Je vám horko? Podívejte se do nejchladnějšího místa v Česku

Na cestě mezi šumavskou Horskou Kvildou, malebnou vesnicí ve vrcholových částech Šumavy, a známější Kvildou, se nachází nenápadná odbočka a parkoviště. Z parkoviště vede cesta směrem k Jezerní slati, místu, kde je průměrná roční teplota jen jeden stupeň nad nulou. Místo je citlivé i unikátní, a především nejchladnější v České republice.

I v letních měsících je znát, že má toto místo jiné klima než jeho okolí. I při teplotách nad 20 stupňů se tady teploty nevyšplhají nad 15 stupňů. Jezerní slať je rozlehlé rašeliniště, vedené jako přírodní památka, kde kromě rozmanité fauny a flóry najdeme také chlad a vítr. Název slať pochází z dob, kdy v místě bylo kromě rašeliniště také jezero. Na Šumavě je známá také Tříjezerní slať, ale toto místo teplotními rekordy neoplývá.

Rašeliniště a nedaleký zalesněný šumavský vrchol Antýgl lze pozorovat z nedaleké rozhledny, která byla vybudována podél dřevěné stezky pro turisty. Z rozhledny je vidět celá slať jako na dlani. Rašeliny jsou bohaté na různé vysokohorské, chladumilné rostliny, ale také živočichy. Typické jsou například kleče (jichž je ale v jiných částech Šumavy více – vlivem těžby, která naštěstí od 30. let ustala), ale také brusinky, borůvky či různé druhy smrků.

 

Místo je obzvláště citlivé na pohyb a zásahy člověka. V minulosti bohužel na unikátnost Jezerní slati nebyl brán dostatečný ohled, v místě se hojně těžilo a rašeliniště se odvodňovala, aby se do míst lépe dostal člověk. I proto je část oblast chudší na zmiňované kleče. Některé unikáty však zůstaly a patří vůbec k nejvzácnějším druhům ve střední Evropě – například smrk či bříza zakrslá, která roste jen do výšky zhruba půl metru, se řadí mezi evropské rarity.

Na Jezerní slati pravidelně padají teplotní rekordy. Například během chladnějšího začátku letošního července, kdy teplotní minima hlásily například i chladné Krkonoše, bylo na Jezerní slati – 3,8 stupňů. V lednu, únoru i březnu padaly na Jezerní slati teplotní rekordy – meteorologové v tomto místě pravidelně naměřují teploty pod 20 stupňů bodu mrazu. Upozorňují však, že se tato teplota zvyšuje. Před 13 lety naměřili na Jezerní slati i -36,9 stupňů, letošní „rekody“ se pohybují okolo –20 a –26 stupňů Celsia.