V letech 1940 a 1941 se německá nacistická moc a její čeští kolaboranti snažili Evropě vnutit představu, že naše okupované území je skvělým místem pro výlety a dovolenou. Protektorátní dráhy Čech a Moravy (Protektoratsbahnen Böhmen und Mähren) k tomu vydaly i několik – a uznejme, že poměrně zdařilých – turistických průvodců. Co v nich bylo?
„Spanilá země ve své kráse mlčí, není-li jejím hlasem vítr, zpěv drobných ptáků a šumění tekoucí vody. Cizinec, jehož obličejem rychle přebíhají stíny telegrafních tyčí, vyklání se z okna a zaclání si oči. Země se usmívá, a oddychujíc voní, zatím co my, věčně spěchajíce, máme jediný sen: býti poutníky, kteří unaveni usednou v kořenech lípy, jejíž květy jsou plny včel, a čekati, až se včely promění v hvězdy. Neboť v takových chvílích, které ne zcela právem žádají pro sebe jen básníci, jsme nejblíže krajině a zemi, splýváme s ní tak jako při soumraku boží muka, strom u cesty a balvan v trávě.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
