Vše se odehrálo v lednu 1921. Devětadvacetiletý Josef Polášek bydlel se svou ženou v Praze na rohu Jindřišské a Bredovské ulice, dnes třídy Politických vězňů. Živil se jako podomní obchodník a snad i tato profese, při níž obcházel pražské byty, aby nabídl své zboží, přispěla k chorobné žárlivosti jeho ženy.
Na každém kroku ho provázela trpkými výčitkami. Až došla Poláškovi trpělivost a z bytu se odstěhoval. Bez sebe vydrželi manželé pouhých čtrnáct dnů. Poté se usmířili, Polášek se k ženě vrátil a na oslavu počátku nového života, bez výčitek i následných hádek, vyrazili hned ráno do blízké vinárny.
Jenže sladká předsevzetí dlouho nevydržela. Vypili sotva čtvrtku vína, když vše začalo znovu. „U manžela účinkoval nápoj konejšivě, u ženy však podnítil starou žárlivost a nebohý Polášek místo srdečných slov slyšel zas jen starou písničku o nevěře,“ konstatovala Národní politika. „To ho tak rozčililo, že bez pozdravu odešel z vinárny a běžel do Ferdinandovy třídy, kde si chtěl koupit v jednom obchodě se střelnými potřebami revolver.“
Neuspěl. Zodpovědný obchodník spatřil na Poláškovi krajní rozčilení – a snadno se dovtípil, že se chystá s požadovaným revolverem vyvést nějakou nepravost. Odmítl jej prodat, a naopak pohrozil podomnímu obchodníkovi přivoláním četníka. Ten se lekl, vyběhl z krámu a zmizel v boční ulici.
Sebevražedné touhy ho přitom neopustily.
Koupil si sirky s fosforovou hlavičkou. Odešel do hostince, „kde je rozmočil v pivě. Jednu dávku vypil o 11. hodině a druhou ve dvě hodiny odpoledne.“
Jenže ani to k násilnému konci života žárlivostí pronásledovaného muže nevedlo. „Když se smrt nedostavila tak rychle, jak si přál, běžel na ostrov Štvanici a tam si vyhlídl strom, na kterém by konečně skončil svůj život. Když vázal na větev provaz, zpozorovalo ho hned několik lidí. Polášek proto nechal věšení a vyběhl na most přes Štvanici, odkud skočil do Vltavy.“
Avšak ani tento — čtvrtý – pokus sebevraždy během jediného dne se Josefu Poláškovi nezdařil. „Vytáhli ho živého na břeh a odvedli na policejní komisařství v Karlíně,“ uzavírá Národní politika. Zde ho prohlédl přivolaný doktor Masák a nechal odeslat do všeobecné nemocnice.
Zda se Polášek k žárlivé ženě vrátil, není známo.
