nahoru

Larry Flynt: Vydavatel známého pornografického časopisu, který proslul svými skandály a soudními spory

Veronika Bednářová17. února 2021 • 11:00
Larry Flynt: Vydavatel známého pornografického časopisu, který proslul svými skandály a soudními spory
foto: PA Images / Getty Images

Zažil i mrtvici kvůli předávkování léky, po poranění míchy bojoval s bolestmi, podstoupil několik dalších operací. Nevyřešená zůstala obžaloba jeho dcery, která jej obvinila z pohlavního zneužívání. Jak to bylo, už se nedozvíme. Lisa Flynt-Fugateová zahynula jako sedmačtyřicetiletá při autonehodě v Ohiu v roce 2014. Čtvrtá manželka, Althea, kterou Flynt velmi miloval a kterou ve Formanově filmu Lid versus Larry Flynt v životní roli ztvárnila Courtney Love, se ve 33 letech, v pokročilém stadiu AIDS a předávkovaná heroinem, utopila ve vaně. Celosvětově známý vydavatel průměrného pornografického časopisu Larry Flynt (1. listopadu 1942 – 10. února 2021) odešel se jměním 500 miliónů dolarů a za malé pozornosti veřejnosti po srdečním selhání. Bylo mu 78 let.

Američané jsou na první dodatek své ústavy, který byl ratifikován 15. prosince 1791, dodnes hrdí. Svoboda, s níž můžete vyjádřit svůj názor, je jedním z hlavních znaků tamního individualismu, kdy každý je zodpovědný sám za sebe a za následky svých činů.

A je pravda, že samozvaný bojovník Larry Flynt, autor citátu Jsem bohatý, to na lidi platí, křižácké výpravy za své pojetí svobody a spravedlnosti nikdy nezradil. Veřejně například vystupoval proti trestu smrti (i v případě člověka, který jej postřelil, zmrzačil a jenž byl v roce 2013 nakonec popraven), otevřeně podporoval právo žen na interrupci, byl advokátem pro sňatky osob stejného pohlaví a jeho nadace byla určena mimo jiné i na boj proti násilí na dětech.

Opakovaně také odmítal obvinění ze sexismu s tím, že ženy „miluje, uznává a idealizuje si je“. „To jediný, čím jsem se provinil, je můj špatnej vkus,“ říkával. Nelze proti tomu nic namítat. Ostatně žena bez obličeje, napůl umletá v mlýnku na maso, která se v červnu 1978 objevila na nechvalně proslavené titulce Hustleru, je v dějinách špatného vkusu zapsána už dávno a zlatými písmeny.

Flynt začínal jako majitel laciných ohijských barů, v nichž Hustler Newsletter nejprve vycházel jako lokální reklamní bulletin, než se z něj díky velkému zájmu stal v roce 1974 „opravdový“ časopis. Poté, co se redakci podařilo získat fotografie nahé Jackie Onassisové na řeckých ostrovech, začal náklad Hustleru závratně stoupat (na začátku 80. let minulého století měl tři milióny čtenářů, o dva a půl miliónu víc než dnes), časopis navíc nabral na vulgárnosti. Prodával se celkem kdekoli, i v sámošce, jeho obsah byl satirický, lidový, sexuálně otevřený. Řešil ve své době tak „kontroverzní“ témata, jakými byly třeba skupinový sex nebo sexuální hračky.

Hustler byl zkrátka mnohem „špinavější“ než gentlemanský Playboy nebo Penthouse, miloval detailní, syrové a surové zobrazení ženského těla, které dnes nudí i ty nejprimitivnější milovníky špatného porna. „PlayboyPenthouse přistupovaly k pornografii jako k umění, používaly rozostřenou čočku fotoaparátů a podobně. Cítil jsem, že muži požadují zobrazení syrového sexu, a měl jsem pravdu,“ vysvětlil jednou Larry Flynt.

Hustler tedy jednak zacházel se znázorňováním sexuality podstatně explicitněji, než bylo v té době zvykem, ve zlatých dobách časopisu však nebyla na jeho stránkách výjimečná ani sodomie, motivy znásilnění, sexuálního otroctví žen ani výše zmíněného mrzačení. Ale prodávalo se to skvěle, a kdo nechtěl, koupit si to nemusel. A kdo chtěl, koupil si to a schoval do šuplíku, aby to děti nenašly. Flyntovo mediální impérium rostlo a sílilo. Vedle Hustleru vydával i jiné časopisy, třeba o skateboardingu. A tak se prý občas stalo, že předplatitelům skateboardingového časopisu přišel omylem Hustler. A naopak…

Sedmdesátá léta, doba daleko před internetem a s důrazem na tištěná média, byla dobou z dnešního pohledu v mnohém nevinnou a pornografie byla ještě v plenkách. I proto Hustler ležel v žaludku americkým moralistům. A tak začal Flyntův druhý koníček: nekonečně se táhnoucí soudní spory o svobodě tisku. Pár rozhořčených feministek, podle Flynta jen „hnusných, tlustých leseb“ (v pochodech za práva žen, kde ovšem sám nikdy nebyl, prý nikdy žádnou hezkou ženu neviděl), své pohoršení artikulovalo také, ale bohužel tehdy ještě ne tak, aby nad celou věcí otevřely smysluplnou diskusi.

„Byl to amorální chlívák, myslel jen na sebe a na své peníze a škoda ho není,“ chce se vykřiknout i v dnešním, nesrovnatelně silnějším proudu ženských i mužských hlasů. Ten však řeší mnohem závažnější problémy než jen pár více či méně vtipných karikatur, satir a lacině nafocených aktů.

Zdravá demokracie let devadesátých

Larry Flynt měl rád pozornost. Darem shůry tak pro něj byl například skandál prezidenta Clintona a jeho stážistky Moniky Lewinské v druhé půli devadesátých let. V USA se v té době i v seriózních médiích dlouze diskutuje, zda sperma na modrých Moničiných šatech je opravdu Clintonovo, a zpráva o „případu Monika“ od prezidentova konzervativního protivníka Kennetha Starra vyvolává takový poprask, že mu Flynt v otevřeném dopise děkuje za šíření pornografie – tedy za cosi, zač byl sám Starrovými kolegy z křesťanské pravice nemilosrdně kritizován a pronásledován. Flynt také Starrovi oficiálně nabízí práci ve svém Hustleru. Prý by se tam skvěle hodil!

 

Ve zbytku článku se dočtete: 

  • Jak chtěl Larry Flynt zavařit Donaldu Trumpovi?
  • Proč feministky rozcupovaly Formanův film o Larry Flyntovi?

 

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku