Neplatí-li římské právo, nestojí za to žít

Narazíte-li občas na území bývalé federace na někoho, kdo o starověku ví přece jen něco více, než že kupříkladu mravy za časů pozdního římského císařství byly poněkud nevázané, můžete se vsadit, že za to může VOJTĚCH ZAMAROVSKÝ (82). Za zrozením autora takových evergreenů literatury faktu, jako jsou Dějiny psané Římem, Řecký zázrak, Jejich Veličenstva pyramidy či Bohové a hrdinové antických bájí, ovšem nestojí pouze jeho nezměrný talent a píle, ale svým nenapodobitelným způsobem také minulý režim. Vystudovaný právník a ekonom začal překládat a psát, aby se uživil, neboť jej v padesátých letech kvůli původu vyhodili z místa na Státním plánovacím úřadě. Prekérní životní situaci řešil širokou popularizací toho, co jej bavilo a vzrušovalo, co výtečně znal a o čem je nadosmrti přesvědčen, že bez toho nikdy nemůže fungovat slušná společnost - starověkých základů civilizace.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!