Přišli jsme před Divadlo svatého Jakuba na 44. ulici v osm hodin ráno a nebyli jsme ani první, ani jediní. Ti čilejší se oháněli papírovým kelímkem s kávou plnou netučného mléka, ti praktičtější polštářem a knihou, ti nepřipravení neměli ani sluneční brýle a jedenatřicet dolarů v hotovosti. Paní, která sem přijela až z Texasu, neustále opakovala, že jestli se jim to nepovede dneska, tak už nikdy. Ve frontě začala vznikat přátelství, ba přímo vztahy: dámy si sdělovaly, kam si lze nejblíže odskočit na toaletu, muži vyměňovali New York Times za New York Post a naoko uvolněně se bavili o baseballu. Ve skutečnosti byla atmosféra plná strachu a očekávání. Zbude na nás pár lístků na stání, nebo nám je vyfouknou před nosem?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
