Některé lidské činnosti by měly být tabu. Není to tak dávno, co mi jedna známá poslala e-mailem pět vcelku nezajímavých fotografií ve vysokém rozlišení. Každá zabírala dobrých 250 kB. Samozřejmě jsem obratem poděkoval za interesantní snímky; o skutečnosti, že jsem soubory stahoval deset minut (a následně je smazal), jsem i přes svou rozladěnost nezmínil ani slovo. Přitom stačilo tak málo: když už se rozhodla pro hromadné rozesílání (posílat objemné nevyžádané přílohy není také nejslušnější, ale budiž), měla fotografie takzvaně zkomprimovat. Zabralo by to jenom pár minut a výsledkem by byly třetinové soubory bez rozpoznatelné ztráty kvality.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
