nahoru

OČIMA C. H.

Cyril Höschl 18. března 2009 • 10:00

Vážený pane profesore, od dospívání mívám několikrát ročně návaly úzkosti ze smrti. Film, četba knihy či jiná asociace ve mně způsobí příšernou paniku, když si uvědomím, že i já někdy nebudu. Zpotím se, je mi na zvracení a cítím příšerný strach. Někdy se mi povede tento stav zaplašit, začnu-li dělat něco jiného, mnohdy se ho však nemohu zbavit ani po hodinách, výjimečně dnech. Vím, že trápit se něčím, co nelze změnit, je iracionální, zkoušel jsem četbu stoiků i buddhistů, ale někdy mne to jednoduše ovládne. Existuje nějaká "univerzální rada", jak podobné myšlenky zaplašit? Předem děkuji za odpověď. R. O. (1978)

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně