Vážený pane doktore, nedávno jsem náhodou narazila na internetové stránky lidí, kteří jsou programově bezdětní, a zdá se, že přímo děti nesnášejí. Názvy článků typu "Krávy s kočárky" mě šokovaly. Diskutérky (většinou to byly ženy) vyjadřovaly hrůzu z představy, že by mohly porodit dítě, malé děti se jim jeví jako svraštělé krysy, popřípadě by raději daly přednost (teoreticky) dítěti jiné rasy, evropské děti pro ně nejsou přitažlivé. Zdá se, že jsou na děti a vše kolem nich až alergické. Není takový postoj psychickou poruchou, popřípadě s ní nehraničí? A je taková porucha odborně popsaná? Jinak, samotnou bezdětnost samozřejmě za poruchu nepovažuji. Děkuji za případnou odpověď a přeji hezký den. JANA POKORNÁ
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
