Ranní slunce vylupovalo rybí těla z vody a nabízelo je na míse potoka zvědavým pohledům z mostu. Pstruzi ignorovali, že proud kolem nich se neúnavně a navěky valí směrem k řece. I ve spánku mu museli vzdorovat a zůstávali na jednom místě upoutáni ke břehům a bahnu na dně jako k domovům, jak jim velela paměť jejich ploutví. Neplout s proudem je základním imperativem jejich bytí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
