OČIMA C. H.

Vážený pane profesore, Jana Bendová v Mladé frontě Dnes publikovala text s názvem "Bursík je pokrytec. A já taky!" V něm uvádí: "Jistá míra pokrytectví drží společnost (i vlády) pohromadě. S nadsázkou - díky pokrytectví se my lidé máme rádi. A abychom se necítili hloupě, tak té přijatelné formě pokrytectví říkáme prostě zdvořilost." Tím reagovala na "skandální" slova pana Bursíka, který na uzavřeném jednání pronesl, že primární motivací lidovců byla a jsou ta koryta. Někdo tohle jeho vyjádření vynesl do médií, takže se pak musel lidovcům veřejně omluvit. Moje otázka zní: Souhlasíte s tím, že jistá míra pokrytectví drží společnost? Já totiž mám nezřídka s tou zdvořilostní fasádou vnitřní problém. Řeším dilema, jestli mám být upřímný, anebo si nechat vlastní postoj pro sebe. Vadí mi například nosit společenské obleky. Vadilo mi třeba, jak nás personalistka na rekvalifikačním kursu učila, jak hrát roli a potlačit své nedostatky. Přitom, když nám rozdala lístečky, kde bylo pět výhodných atributů pro výběrové řízení, měli jsme si vybrat tu vlastnost, která je pro konkurs nejdůležitější. Byl tam mimo jiné i termín "svébytnost". Ze třiceti lidí si "svébytnost" nevybral nikdo! Já jsem ho zvažoval, jenže jsem nakonec usoudil, že by to bylo v ostré diskrepanci s tím, co nám radila. Asi i Vy často narážíte na prohlášení, jak ten který člověk nesnáší faleš a pokrytectví. Všiml jsem si, že to často uváděly missky, když soutěžily o korunku. Hodně lidí v dotaznících uvádí, že nesnášejí faleš. Ale jak se chovají pak právě tito lidé? Vřele uvítám, když mně odpovíte. Zdraví Vás LUBOŠ BEK

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!