Libanon je jako fotbalové hřiště, takové to horší, zapadlé někde uprostřed sídliště. Přijde si na ně zahrát kdokoli ze sousedství. Soutěž nemá jasná pravidla, hraje každý proti každému, s velkými ambicemi a nasazením. To je přirovnání BEATRICE MAALOUFOVÉ (30), napůl Libanonky, napůl Češky, která žije dva roky v Praze a na vysokých školách přednáší o politice a kultuře arabského světa.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!