Byl to rozhovor, k jakému by bylo možné vydat soundtrack. Seděl v pracovně svého britského domu, před sebou klavír a na něm doprovázel své odpovědi. Mluvil-li o vážné hudbě, podbarvil výklad úryvkem z Dona Giovanniho, aby vzápětí na klávesnici dokázal, jak blízko má Mozart k rock’n’rollu. Brian Eno, Philip Glass, Damon Albarn - jména svých hudebních kolegů neuváděl slovy, častěji je zmiňoval úryvkem nějaké skladby. Stejně představil svou slavnou hudbu k snímku Piano, připomenul árie ze svých oper či zapreludoval několik taktů z filmů Petera Greenawaye. Přitom trochu posmutněle, zamyšleně vyprávěl. Z jeho slov však bylo patrné, že k účtování se životem má MICHAEL NYMAN (61) daleko.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
