nahoru

Slzy, které tečou dovnitř

MATĚJ STRÁNSKÝ 9. září 2005 • 14:54

Kigali. Na letištní ploše svítí do tmy jen okýnka letadla a pár lamp okolo ranveje. Je teprve osm večer, ale už dvě hodiny je Rwanda ponořená do tmy. Stmívá se brzy, celý rok stejně. Chlápek za přepážkou pasové kontroly vypálí to první, co ho při pohledu na český pas napadne: "Milan Baroš!" Chtělo by se opětovat zdvořilost, ale to první, co člověku přijde na jazyk, když se řekne RWANDA, se vůbec nehodí. Genocida, nechám si pro sebe, ale spolknutého slova se tu návštěvník už nezbaví.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně