nahoru

Ztracený ráj

Michaela Bučková 21. srpna 2005 • 19:18

Hledí někam za nekonečný obzor moře a po tváři jí tečou slzy. Když procházím kolem, ponoří zrak do knihy, která odpočívá v jejím klíně. "Nezlobte se, nebudu se s vámi bavit. Modlíme se k bohu, snad aspoň on pomůže, když už nikdo jiný."

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně