Očima Cyrila Höschla

Dá se deprese vyléčit? Jak dlouho se s ní dá vlastně žít? Je mi 37 let, léčím se ambulantně necelý rok, užívám Citalec 20 jedenkrát denně. Nejhorší stadium, se kterým jsem navštívila paní doktorku, odeznělo poměrně rychle, během čtrnácti dnů jsem byla naprosto jiný člověk. Od té doby se to celkem pravidelně střídá. Všechno začne tím, že odezní dobrá nálada, až euforie, kterou vystřídají pochybnosti, ty přejdou ve smutek, skleslost, ta je horší, a následuje fáze pod hranicí příjemného (normálního) žití. Všechno je problém, všechno je černé, je to, jako by mě někdo přikryl těžkou černou dekou. Člověku rychle ubudou síly, jsem unavená, schovávám se a "utíkám". To jsou dny, kdy úplně rozumím těm, co to "vyřešili" jednou provždy. Začíná mi to dělat problém i v zaměstnání, moje výkonnost je v tyhle dny doslova poloviční. Jen přežívám. Všechno se děje bez závislosti na mé vůli, bez příčiny. Žiji zcela normální život, mám práci, dvě krásné děti a hezké manželství. Těžko se dá věřit tomu, že se někdy bojím vylézt z postele. J. R.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!