nahoru

Zapomenutá čeština

9. prosince 2004 • 19:44

Mluvil pomalu, přemýšlivě, krátké věty pointoval jako dialogy ve svých divadelních hrách. V tu chvíli se mi TOM STOPPARD (67) zdál být pronikavě kritický, intelektuálně přesný. O několik hodin později jsme vedle sebe seděli na večeři pořádané Britskou radou. Mluvili jsme o novinářské profesi, popíjeli slivovici. Nakonec mi to nedalo, abych se nezeptal, kolikrát byl ve svých počátcích tento proslulý britský dramatik odmítnut, kolik her se z divadel vrátilo zpět. Podíval se na mě se směsicí přísnosti a pohrdání: „To myslíte vážně? Mně přece nikdy žádnou hru nevrátili!“ A pološeptem, jakoby pro sebe, dodal: „Tenkrát mě ještě nikdo neodmítal...“ Pochopil jsem.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně