V devadesátých letech byl oblíbeným tématem debat probíhajících na české výtvarné scéně zánik ručně malovaného obrazu. Vypadalo to, že s nástupem nových médií je obrazu odzvoněno, protože už nestačí tempu doby a díky své statičnosti není schopen zaujmout diváka přivyklého sledovat monitory počítače nebo obrazovku televizoru. Umělci si začali hrát s videem, virtuální realitou, využívali možností digitální fotografie, kterou zapojovali do komplikovaných instalací. Obraz se stal čímsi zbytečným, zastaralým, bezmála exotickým. Ale šlo opět o "falešné signály". Výstava Perfect Tense, která probíhá v Jízdárně Pražského hradu, ukazuje, že obraz má pořád ještě šanci. I na prahu třetího tisíciletí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
