nahoru

Očima C. H.

Cyril Höschl 6. května 2010 • 00:15
Šáša
Šáša
• foto: 
Marek Douša

Vážený pane doktore, v Psychiatrickém centru Praha (dříve VÚPs) se léčím od prosince 1992 s diagnózou Bipolární afektivní porucha. Vašim lékařům se podařilo najít optimální medikaci, takže vedu spokojený rodinný i pracovní život. Samozřejmě vím, že existují lidé, kteří se na člověka, jenž se léčí na psychiatrii, dívají jako na blázna. Jsou-li to však zdravotníci, není zřejmě něco v pořádku. K praktickému lékaři chodím zřídka, mám-li chřipku, střevní potíže apod. Letos v dubnu jsem k němu šla, jelikož mi byl v zahraničí zjištěn vysoký krevní tlak. Z osobních důvodů jsem se po 13 letech rozhodla praktického lékaře změnit. Snažila jsem se zjistit, kdo přij ímá pacienty, a pak už jsem jen tiše zírala, když zdravotní sestra dvakrát zdůraznila lékařce, že jsem „ta paní, co se léčí na psychiatrii“. Poté mi lékařka sdělila, že ještě uvidí, zda mě bude moci přij mout. Prostě stigma ... Pane doktore, provádí se prosím pro praktické lékaře nějaká osvěta, aby se nebáli člověka s touto diagnózou přij mout? E. Š.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně


Diskuse ke článku