nahoru

Zázračné dítě undergroundu

Marek Gregor24. září 2015 • 00:15
„Teprve teď mi dochází, čeho neuvěřitelného jsem byl přítomen,“ vzpomíná Romek Hanzlík, posledních šestnáct let manažer Psích vojáků
„Teprve teď mi dochází, čeho neuvěřitelného jsem byl přítomen,“ vzpomíná Romek Hanzlík, posledních šestnáct let manažer Psích vojáků
• foto: 
Archív Romka Hanzlíka

Koncem června 2013 se národ Psích vojáků přišel rozloučit na vinohradský hřbitov se šansoniérem pražského undergroundu. Filip Topol o sobě už ve třinácti tvrdil: „Vidím své, nikotinem hnijící plíce a tanec odumírajících buněk. Vím, že brzo umřu, počítám tak ve dvaceti. Ani se mi moc nechce. Chci, aby po mně něco zůstalo, proto už taky teď píšu a šest let hraju na piano…“ A maloval a psal básně a chlastal po malostranských kavárnách, hospodách, bytech i zkušebnách a poslouchal The Doors a taky Mozarta. Letos by mu bylo padesát.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně


Diskuse ke článku