„Víte, nejhezčí je ten pocit, když napíšete slovo opona a vytáhnete poslední papír ze stroje. Když za něj zprudka vezmete a ono to udělá takový ten zvuk, jak přeskakují na válci zoubky,“ vypravoval Josef Topol v malostranském hostinci U krále brabantského. Vlastně to bylo jediné místo, kam v první dekádě nového století chodil, kde ho mohli lidé potkat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
