„Umřu, nebo neumřu? Zasáhnou mě z kalašnikova, nebo ne? Do očí mi stejká pot. Tak co. Kdy to přijde. Teď? Nebo teď? Tak vylezte, vy zmrdi. Krok za krokem se blížíme k pásu zelenýho vzrostlýho porostu u potoka...“ Praporčík Pavel Stehlík (28), novodobý válečný veterán, si nic nemusí vymýšlet. Všechno, o čem píše ve své knize Do temnoty, zažil – a naštěstí také přežil. Pavel Stehlík dostal v životě několik šancí. Za jednu děkuje v úvodu své knihy bývalému šéfredaktorovi Reflexu Ivanu Hamšíkovi.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
