nahoru

Chopin a trestuhodné paměti

27. října 2010 • 00:15
Jiřina Švorcová
Jiřina Švorcová
• foto: 
Archív

Už od června, kdy CD s jejími Audiovzpomínkami vyšlo, si schovávám skoro dvouhodinové memoáry národní umělkyně Jiřiny Švorcové na lepší časy. Po volbách, s jistotou, že zemi nebudou vládnout její rudí pobratimové, jsem si soudružčiny vzpomínky pustila. Herečka, která si za normalizace urvala pořádný kus politické moci, vypráví o svém druhém manželství s malířem „Voloďou“ Šoltou, o svých velkých divadelních a malých fi lmových rolích nebo o tom, jak se kvůli roli traktoristky v Sequensově jézéďácké idylce Cesta ke štěstí pro fi lmaře zaškatulkovala jako „holka z vesnice s velkým zadkem, který patří akorát tak do kravína nebo na trh“. Nebo do čela Svazu českých dramatických umělců, organizačních výborů, komisí a jiných očistných akcí, chtělo by se odpovědět Ženě za pultem. Proč měl vlastně Popron zapotřebí tyhle sentimentální osobní vzpomínky, ochuzené o veškeré zmínky o trestuhodném politickém životě nositelky Řádu Vítězného února, vydávat?

-kat-

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně


Diskuse ke článku