nahoru

Dívčí války po německu

Tereza Spáčilová 1. března 2018 • 04:30
Dívčí války po německu
foto: Profimedia.cz

Oč méně hvězd a mimořádných, nebo alespoň výrazných filmů zažilo 68. Berlinale, o to větší prostor měla na letošním festivalu politika. A to i navzdory faktu, že jeho ředitel Dieter Kosslick vyslal jasné NE všem mediálně vděčným iniciativám typu #BlackCarpetBerlinale (černý koberec místo rudého coby gesto podpory pro „boj se všemi formami zneužívání“). Ostatně i z verdiktu hlavní poroty, jež nechala v konkurenci lepších filmů zvítězit Touch Me Not, ostentativně provokativní snímek plný nedokonalých nahých těl, křičí snaha o politický apel: v době, kdy svět (filmu) stále hlasitěji volá #MeToo, to snad ani nemohlo dopadnout jinak.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně


Diskuse ke článku