S Marií Tomášovou v inscenaci Otomara Krejči Romeo a Julie, Národní divadlo, 1963. Už si ji nikdo nepamatuje, ale dokument Radúze Činčery (Romeo a Julie 63) o jejím zkoušení je skvělý.

S Marií Tomášovou v inscenaci Otomara Krejči Romeo a Julie, Národní divadlo, 1963. Už si ji nikdo nepamatuje, ale dokument Radúze Činčery (Romeo a Julie 63) o jejím zkoušení je skvělý. Zdroj: Archív

S Marií Tomášovou v inscenaci Otomara Krejči Romeo a Julie, Národní divadlo, 1963. Už si ji nikdo nepamatuje, ale dokument Radúze Činčery (Romeo a Julie 63) o jejím zkoušení je skvělý.
S Marií Tomášovou v inscenaci Otomara Krejči Romeo a Julie, Národní divadlo, 1963. Už si ji nikdo nepamatuje, ale dokument Radúze Činčery (Romeo a Julie 63) o jejím zkoušení je skvělý.
3
Fotogalerie

A každou krásu vždycky něco zmaří

Psal se rok 1964 a jedenadvacetiletý student anglistiky, dnes PROFESOR MARTIN HILSKÝ (74), viděl v pražském Národním dvě přelomové inscenace moderního českého divadla – Romea a Julii s Janem Třískou a Hamleta s Radovanem Lukavským. A i když jeho rozhodnutí věnovat se překladům díla Williama Shakespeara bylo inspirováno spíše hamletovským „být nebo nebýt“, o mnoho let později úzce spolupracoval právě s Janem Třískou. Přímo pro něj totiž v rámci Letních shakespearovských slavností přeložil Krále Leara (2002) a o pět let později poslední Shakespearův opus, Bouři. Ještě letos v létě s Třískou – přímo na jevišti – účinkoval v pořadu Pocta Shakespearovi, jejž sám sestavil z úryvků dramatikových nejslavnějších her a sonetů.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!