Beppe Grillo Hnutí pěti hvězd, Itálie Bývalý televizní bavič a velmi úspěšný blogger vede obtížně zařaditelné protestní uskupení Hnutí pěti hvězd, které prosazuje spíše levicovou agendu, přímou demokracii či ekologická témata, ale zároveň chce odejít z eurozóny a v Evropském parlamentu spolupracuje s Nigelem Faragem. Prioritou pro něj ovšem zůstává kritika zkorumpovaných politiků. Pro přiblížení je možné si Grilla představit jako italskou směsici moderátora Jana Krause a politika Tomia Okamury. Uskupení tohoto lidového tribuna už ovšem z radnice vládne Římu či Turínu a v celostátních preferencích atakuje pozici nejsilnější strany.

Beppe Grillo Hnutí pěti hvězd, Itálie Bývalý televizní bavič a velmi úspěšný blogger vede obtížně zařaditelné protestní uskupení Hnutí pěti hvězd, které prosazuje spíše levicovou agendu, přímou demokracii či ekologická témata, ale zároveň chce odejít z eurozóny a v Evropském parlamentu spolupracuje s Nigelem Faragem. Prioritou pro něj ovšem zůstává kritika zkorumpovaných politiků. Pro přiblížení je možné si Grilla představit jako italskou směsici moderátora Jana Krause a politika Tomia Okamury. Uskupení tohoto lidového tribuna už ovšem z radnice vládne Římu či Turínu a v celostátních preferencích atakuje pozici nejsilnější strany. Zdroj: Archív

Pablo Iglesias Turrión hnutí Podemos, Španělsko Šéfovi levicového protestního hnutí Podemos (Můžeme) je teprve 38 let, ale přesto už dokázal pořádně zatřást španělskou politikou. Vystudovaný politolog nejprve vystupoval v pořadech íránské televizní stanice Hispan TV, která šířila názory íránského teokratického režimu. Iglesias se hrdě hlásí k bývalému venezuelskému prezidentu Chávezovi, a od venezuelské vlády se nechal nějakou dobu dokonce platit jako poradce. Na základech protestního hnutí „naštvané“ španělské mládeže vybudoval hnutí Podemos, které v posledních volbách dovedl se spojenci k druhému nejvyššímu zisku hlasů a do čela radnic v Madridu i Barceloně.
Frauke Petryová Alternativa pro Německo Vědecky aktivní chemička a pozdější podnikatelka vede protestní Alternativu pro Německo. Mistryně rozchodů si již ve straně prošla dvěma rozkoly i rozvodem. Dokázala „vyhnat“ umírněného profesora a otce-zakladatele Alternativy pro Německo Bernda Luckeho, ale později i ikonu krajně pravicového křídla strany Björna Höckeho, který zkoušel relativizovat zločiny nacismu. Opustila bývalého manžela, aby si mohla vzít kolegu ze stranického vedení. Prosazuje zákaz stavby mešit a kritiku eura doplnila protipřistěhovaleckým akcentem, v jehož rámci požadovala i střelbu na ilegální migranty na německé hranici.
Matteo Salvini Liga Severu, Itálie  Nedostudovaný historik z Milána dokázal v poslední době na italské pravici zastínit i její největší dosavadní hvězdu – Silvia Berlusconiho. Matteo Salvini se dokázal ve 40 letech prodrat do čela Ligy Severu, která dlouhodobě prosazovala autonomii, nebo dokonce odtržení severoitalské Padánie od zkorumpovaného Říma a „nepracujícího“ italského Jihu. Když Salvini porazil ve stranických primárkách jejího zakladatele Umberta Bossiho, posunul stranu mnohem více ke kritice migrace a „zločinu proti lidskosti“, jak mluví o euru. Stranu s touto agendou rozšířil i mimo severní Itálii a dosáhl pozice nejsilnější pravicové formace.
Geert Wilders Strana svobody, Nizozemsko Muž s vlasy platinové barvy se díky zásadní kritice islámu jako totalitní doktríny posunul z poslance zavedené liberální strany do pozice velmi specifického bojovníka za svobodu slova. Autor dokumentárního filmu Finta o podstatě islámu chce v zemi zakázat nejen mešity, ale i korán. Přeje si návrat země ke guldenu. Je silně proizraelský a udržuje kontakty s americkými konzervativci. Už třináct let žije v izolaci pod policejní ochranou, protože mu islamisté opakovaně hrozí zabitím. V březnových parlamentních volbách se v čele strany, jejímž je jediným členem, propracoval na druhé místo.
Jimmie Åkesson Švédští demokraté Lídr švédských nacionalistů Jimmie Åkesson dokázal – podobně jako Marine Le Penová – svou stranu vyvést z podivných začátků a nasměrovat ji díky tomu k volebním úspěchům. Bez milosti ze strany kdysi koketující s neonacismem vyhodil každého, kdo si pohrával s rasismem. Získal si pozornost předvolebním klipem, v němž švédskou stařenku před sociálním úřadem předběhnou dvě ženy v burkách. Image muže, kterého by každá žena chtěla za zetě, trochu pošramotil, když údajně prohrál půl miliónu eur sázením na internetu. Jeho strana je podle některých průzkumů už nejsilnější v zemi, jež na počet obyvatel přijala ještě víc migrantů než Německo.
10
Fotogalerie

Atlas evropského vzdoru

Evropou po ekonomické a migrační krizi prochází
vlna politického protestu. V drtivé většině zemí starého kontinentu roste podpora stran, které různými způsoby kritizují zavedené pořádky. Pod palbou je nejenom politika ovlivňující počty přistěhovalců, ale také nerovnost ve společnosti či současná podoba Evropské unie a její společné měny. Přes problémy, které Evropu v posledních desetiletích trápí, se ale v politice nahoru většinou nederou úplně extrémní síly. Hitem jsou strany, které sice mluví jinak, ale zároveň ne tak radikálně, aby nebyly přitažlivé pro široké střední vrstvy. Takové jsou zatím doménou starých unijních zemí.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!