nahoru

Německý narcismus

Cyril Hoschl9. března 2017 • 00:15
Články a knihy česko-německého spisovatele Tomáše Krystlíka, zaměřené na otázky česko-německých dějin a vzájemných vztahů, jsou často předmětem kritiky zpochybňující jejich nezaujatost a historickou přesnost.
Články a knihy česko-německého spisovatele Tomáše Krystlíka, zaměřené na otázky česko-německých dějin a vzájemných vztahů, jsou často předmětem kritiky zpochybňující jejich nezaujatost a historickou přesnost.
• foto: 
Marek Douša

Vážený pane doktore,

žurnalista Tomáš Krystlík se domnívá, že Němcům nelze přisuzovat narcismus. V korespondenci odepsal:

„Omyl. Žádný narcismus u Němců! Do mistrovství světa ve fotbale kolem roku 2010 nikoho nikdy nenapadlo si někam připevnit vlaječku. To vypuklo naráz. Němci se styděli hlásit ke svému státu, zemská a spolková vlajka vlály jen na radnicích o státní svátek (…). Jinak nikdy a nikde, ani nebyly zobrazovány.“

 

Dále uvedl:

„Co Němci potřebují, se týká spíše masochismu: připomínat jim zločiny nacismu. Na to jsou zvyklí a jsou s tím srozuměni. Němci z DDR mají podstatně jinou mentalitu než zbytek země, u nich by vaše vývody mohly platit.“

 

Pane doktore, je vůbec reálné, že by Němci rezignovali na svůj narcismus? Nemůže být třeba maskován overprotektivním humanismem, umravňováním ostatních, jak někteří kritici dnes namítají? Předem děkuji.

Se srdečným pozdravem

Tomáš Bučil

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně


Diskuse ke článku